"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt


Bambusy v zahradě
1.část

Typy bambusů a vhodná stanoviště


(Bambusový hájek v Bambusáriu Rosteto)


Pokud se rozhodneme pro pořízení bambusů, je nezbytné mít o nich nějaké informace a znalosti pro jejich úspěšné pěstování. Bambusy jsou rostliny exotické, jsou u nás „ na návštěvě“, takže je třeba se jim výběrem stanoviště poměrně dost přizpůsobit. Ne každá oblast v naší zemi a zdaleka ne každé stanoviště jim bude vyhovovat. Ne každý běžně prodávaný druh bambusu je dostatečně odolný pro naše klima a stanovištní podmínky.

I. První věc, kterou je dobré promyslet, je to, co od bambusu vlastně očekáváme. To znamená, jak vysoko chceme, aby dorostl, jak velké místo mu můžeme věnovat, zdali nám bude vadit, když se rozroste, či jestli mu chceme věnovat jen omezené prostranství, případně jestli má být spíše do podrostu nebo jako hlavní rostlina. Podle těchto parametrů teprve vybíráme vhodný typ a druh bambusu. S rozhodováním by mohlo pomoci rozdělení bambusů podle typu růstu rhizomů, což jsou v podstatě oddenky, podzemní části bambusů. Na základě toho, jakým způsobem rhizomy rostou, se bambusy dělí na trsnaté a výběžkaté.

Trsnaté bambusy mají typickou sympodiální vlastnost, tj. krátké kořenové krčky a rostlina má proto tvar hustého trsu. Z trsnatých bambusů, použitelných v našem klimatu můžeme vyzdvihnout jeden z rodů, jehož některé druhy jsou nejodolnějšími bambusy u nás. Jedná se o rod Fargesia. Tyto rostliny rostou v trsech a nešíří se nekontrolovaně do svého okolí, což je velice příjemné a důležité hlavně pro menší zahradní realizace. Fargesie patří mezi menší bambusy. Na výběr však máme z mnoha různých tvarových a velikostních variant. Pro menší prostory můžeme volit kultivary veliké jen kolem 1-1,5m. Pokud máme rádi větší rostliny, najdeme mezi Fargesiemi i formy a druhy velké mezi 3-4m. Při sázení Fargesií je dobré mít na paměti, že rostliny rostou v trsu, tedy většinou odstředivě, stejně do všech stran, to znamená, že mají v dospělosti většinou stejnou šířku a výšku, dopřejme jim tedy dostatek prostoru, alespoň 1-1,5m. Pokud dostatečnou šířku nemáme, volíme raději menší, subtilnější druhy, nebo časem můžeme vždy přerůstající část odkopnout a vzniklou sazenici přesadíme na jiné místo.





Fargesia rufa bývá většinou širší, než vyšší.
Fargesia jiuzhaigou
– detail různobarevných stébel.

Silná a dekorativní stébla Fargesia robusta.


Výběžkaté bambusy zahrnují převážnou část rostlin chladnomilných a zimovzdorných, které je možné použít v našich zeměpisných šířkách (např. Phyllostachys, Sasa, Pleioblastus nebo Bashania). Tyto rostliny se šíří svými podzemními výběžky do okolí, a pokud jim nevymezíme prostor pomocí pevných zábran – betonu, speciální proti kořenové folie apod., mohou určitá místa i dost rychle zarůst. Dalším pomocným dělením pro výběr správného druhu je rozdělení podle schopnosti vytvářet tyčovinu a podle výšky tyčoviny. Hlavními zástupci bambusů tvořících silná stébla – tyče, tyčovinu jsou např. Phyllostachysy či Bashania. Rostliny, které tvoří místo tyčí krátká stébla a často dorůstají nižších výšek, najdeme třeba v rodě Sasa. Dělit můžeme bambusy i podle výšky tyčoviny. Toto rozdělení bambusů je spíše orientační a má pomoci pěstitelům, zahradníkům a zahradním architektům, v orientaci mezi jednotlivými druhy. Finální výška bambusové rostliny je dána geneticky rodem a druhem, dále pak prostředím a jeho vlivy na rostlinu, nadmořskou výškou, délkou a intenzitou zimního období, podnebím aj. Ve své domovině vyrůstají bambusy do výšek optimálních, zatímco v našich zahradách nedorostou často ani do jejich poloviny. Nejmenší skupinou jsou bambusy půdopokryvné: tyto druhy patří mezi rostliny nižších výšek, většinou nepřekračují 1 metr. Jsou zpravidla výběžkaté a tvoří často pokryv na místo trávníku, pod stromy a keři, či vyššími bambusy, můžeme zmínit např. rody Pleioblastus, Sasa nebo Sassaella. O něco vyšší nebo střední skupinou jsou bambusy podrostové: tyto bambusy jsou o něco vyšší a tvoří keřové patro. Rostou buď samostatně, nebo jako podrost pod velkými stromy a jejich zástupce najdeme třeba v rodu Fargesia. Nejvyšší skupinou jsou bambusy stromovité, které dorůstají větších výšek. Pro naše klima jsou vhodné např. Phyllostachys a Bashania.





Phyllostachys aureosulcata ´Spectabilis´ má krásná žlutá stébla se zelenými čárkami v drážce. Typická jsou pro něj také stébla cik-cak, která mají všechny bambusy druhu P. aureosulcata. Phyllostachys vivax ´Huanwenzhu´ u nás patří k bambusům s největšími průměry stébel, tyčovina ale nepatří k nejpevnějšm.
Typická je rovněž nádherná svěží zelená a žlutá barva.

Sasa kurilensis patří k podrostovým bambusům, okrasným listem, které netvoří tyčovinu. Pokud má dostatek světla a kvalitní půdu, nádherně zakryje i větší kouty. Nemá ráda celodenní sluneční úpal.

   

       Rozdíly mezi trsnatými a výběžkatými bambusy jsou poměrně zásadní. Trsnaté bambusy jsou vhodné i pro menší prostory. Výběžkaté bambusy potom potřebují více místa, nebo vymezení jejich prostoru pro rozrůstání buď zdí či betonem se základem aspoň 60cm hlubokým nebo speciální protikořenovou barieru. Většinou pro ně není problém podlézt cestičku ze šlapáků nebo z dlažby, zvládnou prolézt třeba i suché zídky a skalky, pokud nemají pevný základ do 60cm hloubky.



Rhizom (oddenek) výběžkatého bambusu
(připomíná pýr, může být dlouhý i několik metrů).

Pokud chceme používat tyto velké bambusy, vymezíme jim dostatek místa (tj. alespoň 10 metrů čtverečních).

Pokud místo nemáme, nebo se obáváme, aby bambus nevlezl někam, kam nemá, oddělíme mu prostor speciální protikořenovou zábranou.
U menších výběžkatých bambusů - pokryvných či podrostových, většinou stačí menší prostor, záleží na druhu, ale hloubka pro kořeny je většinou stejná jako u velkých bambusů.

Rhizomy trsnatého bambusu
(krátké kořenové krčky, délka se pohybuje okolo desítek centimetrů).

V našem klimatu jsou typičtí zástupci Fargesie – pandí bambusy (nejoblíbenější potrava „medvídka“ pandy).

V tropech pak můžeme potkat gigantické trsnaté bambusy jako například rod Bambusa a Dendrocalamus, ten se řadí k největším bambusům na světě.


II. Druhou věcí, která by nás při výběru bambusu měla zajímat, je to, jestli je pro naše stanoviště klimaticky bambus vůbec vhodný a následně vybírat dostatečně odolný druh. Doporučujeme rovněž vybírat bambus podle orientace ke světovým stranám, přítomnosti přímého slunce a stínu a exponovanosti místa (větru). U nás není vhodné používat bambusy jako větrolam! ČR je ovlivňována vnitrozemským klimatem. Jsou zde patrné větší rozdíly teplot a jejich kolísání mezi teplým létem a dosti mrazivou zimou. Jarní období je u nás nestálé a často začínající vegetační období přeruší opět návrat zimy či mrazivých větrů v kombinaci s ostrým jarním sluncem. Z tohoto důvodu dochází v našich klimatických podmínkách často k poškození některých náročnějších stálezelených rostlin, a to nejen bambusů. Abychom v našich podmínkách mohli tyto rostliny úspěšně pěstovat, musíme se snažit co možná nejvíce přizpůsobit jejich nárokům a vytvářet jim nejen chráněná stanoviště s ochranou proti mrazivým větrům, ale také dbát na jejich nároky na kvalitu půdy a hlavně dodržovat zálivku i v zimě, kdy nemrzne apod. Vzhledem k těmto faktorům, je u bambusů velice důležitá jejich mrazuvzdornost, což je schopnost rostliny přežívat při určitých teplotách pod bodem mrazu. U jednotlivých druhů bambusů se poměrně liší. Velmi významnou složkou ovlivňující život a kvalitu těchto rostlin je voda, ke které ale nemají bambusy v zimních měsících často z důvodu promrznutí půdy nebo absence srážek dostatečný přístup. Některé bambusy tento vláhový deficit poškozuje a podobně jako mnohé jehličnany mohou uschnout, nikoliv zmrznout! Obecně bambusy tedy potřebují pro svůj zdárný růst a vývoj nejlépe teplé a chráněné stanoviště bez mrazivých větrů (ideální jsou uzavřené dvory a zahrady s příznivým mikroklimatem). Velmi nevhodné jsou pak otevřené pozemky do polí a rovin a mrazové kotliny. Vysoké tyčové výběžkaté druhy mají rády více slunce, nižší pokryvné bambusy a trsnaté Fargesie potřebují polostín nebo zastínění od jihu. Z hlediska územního se jim u nás daří nejlépe v teplejších oblastech a místech, kde je příznivé mikroklima. Ale ani v drsnějších lokalitách se pěstování bambusů vzdát nemusíme, pouze je potřeba vybírat velmi chráněná stanoviště s kvalitní půdou a mikroklimatem, dostatečnou sněhovou pokrývkou a zvolit vhodné druhy.



Phyllostachys aurea po naší běžné zimě.

Tento druh bambusu pro naše klima není vhodný, skoro vždy omrzne až k zemi. Daří se mu spíše v středozemních státech a například v Anglii.

Při tužší zimě, nebo když jsou v průběhu zimy nenadálé velké teplotní výkyvy (jako například v průběhu zimy 2011/2012), mohou omrznout či oschnout i odolnější bambusy. Důležité je, hned po rozmrznutí půdy, bambusy dobře zalít, ale nepřelévat (!!!), mají menší nebo žádnou listovou plochu!  Rovněž nikdy hned nestříháme oschlá stébla u země, pokud jsou ještě živá (zelená, žlutá, podle druhu). Je dobré vydržet do května, jestli pak při vyšších teplotách znovu neobrazí listy přímo ze stébel. Pokud ne, většinou bambus obroste znovu z kořenů. Stará a oschlá stébla chrání nová před popálením jarním sluncem a zároveň mohou pomoci vyživit kořenům růst nových stébel, jelikož i přímo ve stéblech probíhá fotosyntéza. Pokud nevzhledná stébla hned brzy z jara ukvapeně ostříháme, můžeme tak vzít zeslabeným kořenům poslední možnost, jak uživit stébla nová.


III. Kromě regionu a volby správného druhu rozhoduje o úspěchu pěstování i konkrétní stanoviště a půda na konkrétní zahradě. Při nákupu bambusů je tedy potřeba vybírat vhodné rostliny u prodejce, který nám může říci něco o původu rostlin, ukázat nám vzrostlé exempláře a se kterým můžeme podiskutovat o tom, odkud jsme, jaké jsou u nás povětrnostní podmínky, popř. jaké místo v zahradě jsme schopni bambusům vymezit. Bambusy jsou také poměrně náročné na půdu a pro dobrý růst a vývoj potřebují kvalitní humózní propustnou zeminu. V našich podmínkách je to trochu problém, protože zde převažují většinou nejrůznější typy jílových půd. Jíl sám o sobě není špatný, protože dobře drží vodu a obsahuje hodně minerálů, ale zeminy s jeho vysokým obsahem jsou studené, uléhavé, těžké a špatně propustné. Dlouhodobý nadbytek vody u bambusu v extrémně jílovité půdě může vést k lehkému zahnití kořenů a rhizomů, což může vést i k odumření rostliny.

Naopak v písčitých půdách dochází k velkému vysychání kořenů a bambusy mohou mít problémy s nedostatkem vláhy. Proto je v těchto půdách dobré přidat dostatek humusu a zajistit přísun vláhy v suchých obdobích. Pomůže také dobré a kvalitní mulčování.

Pokud bychom si chtěli míchat substrát pro bambusy sami, je dobrý tzv. třísložkový, který se skládá z kvalitního humózního kompostu, kvalitní zahradní zeminy a písku. Poměr pak volíme 1:1:1 nebo v písčitých půdách 2:1 (kompost:zemina) s tím, že písek vynecháme. V těžkých půdách naopak poměr otočíme ve prospěch písku a vynecháme zahradní zeminu.

Vždy je dobré si před výsadbou vše dobře promyslet, prozkoumat stanoviště a jeho poměry a vybrat odpovídající typ bambusu.

 
Text a foto: Ing. Ludmila Zažímalová z Bambusária Rosteto v Praze v Tróji



Bambusy v zahradě

1. Druhy a stanoviště
2. Výsadba a péče
3. Nejodolnější pro naše klima
4. Možnosti využití


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt