"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt


Bambusy v zahradě
2.část

Výsadba a péče





       I. Důležitá je doba výsadby. Samotnou výsadbu provádíme nejlépe tak, aby stihly bambusy do zimy dobře zakořenit. Podzimní výsadby nejsou u nás zdaleka tak úspěšné jako ty jarní, i když mnoho překladů odborných publikací uvádí podzim jako velmi vhodnou dobu. Důvod je ten, že v teplejších regionech (Anglie, Itálie, Francie, Holandsko apod.) odkud většina publikací pochází, nedochází tak často k rychlému nástupu zimy a velkým výkyvům teplot během zimy a na jaře, kdy nejdříve počasí vypadá již jarně a pak se náhle zima vrátí s mrazy hluboko pod nulou. Pokud se toto nestane a průběh zimy je u nás mírný, bambusy z podzimních výsadeb nemusí mít žádné poškození ani u nás, bohužel však zkušenosti z posledních let jsou spíše opačné a bambusy z podzimních výsadeb mívají často mnohem větší problémy, než rostliny vysazené na jaře. Kdyby byla každá zima jako ta letošní (2013/2014), tak potom bychom mohli vysazovat téměř v průběhu celého roku.



    II. Velice důležitým faktorem při pěstování bambusů je zálivka. I když je pravda, že bambusy chtějí poměrně dost vody, pravidlo „všeho s mírou“ platí i zde. Bambus totiž není bažinatá rostlina, jak se řada lidí mylně domnívá! Četnost a množství zálivky souvisí velice úzce s typem půdy, ve které bambus pěstujeme. Roste-li v zemi jílovité či špatně propustné, snadno ho můžeme přelít (což může mít ale pro bambus ještě fatálnější důsledky, než delší přísušek). Právě proto je v jílovitých a ostatních těžkých půdách potřeba udělat při výsadbě kvalitní drenáž nebo bambusy vysazovat do speciálních valů. Problém s těmito valy ale někdy u nás bývá ten, že rychle promrznou, tedy je důležité je dobře zamulčovat a nezakládat je na velmi větrných stanovištích, kde kromě promrznutí ještě hrozí vysušení větrem.

Z hlediska kvantity zálivky během sezony je lepší, než krátké lehké kropení, nechat téct vodu z položené hadice slabším proudem třeba 10-15 minut a počkat, až se bal vodou dostatečně nasytí. Dobrá je i střídavá zálivka, což znamená, že bal dostatečně prolijeme a následně necháme 1-4 dny vyschnout, záleží na počasí. Vždy však přihlížíme k danému druhu a k typu půdy! I když je například chladnější nebo mrazivé počasí beze sněhu či deště, ale fouká vítr, je třeba také občas zalévat, tedy i v zimě, vítr totiž umí bambusy poměrně rychle vysušit, a to hlavně v předjaří. Zálivku je ideální provádět přímo ke kořenům, ale i tím, že osprchujeme celou rostlinu včetně listů. Bambus se jednak osvěží, omyje se od prachu a voda, která následně odkapává z listů, částečně „dozalévá“ kořenový bal. Tento způsob zálivky je důležitý i z hlediska vyšší vzdušné vlhkosti, kterou mají bambusy rády. Na kvalitu zálivky reagují bambusy viditelně tím, že stáčí listy. Vidíme-li, že se tak děje, je to již nejvyšší čas k tomu, abychom rostliny zalili. Bambusy pak do půl až jedné hodiny listy opět rozvinou. Pokud bychom ani přes tuto výraznou signalizaci nereagovali a vodu nedoplnili, může se stát, že rostlině začnou listy usychat, což se děje hlavně u Phyllostachysů, Fargesia robusta, F. rufa a F. dracocephala. Většina ostatních Fargesií si lístky stáčejí automaticky jako ochranu před větrem a mrazem a po překonání nepříznivého období se většinou samy rozvinou. Obecně jsou na vláhu náročnější Phyllostachysy. Fargesie po zakořenění zas tak častou zálivku nepotřebují, ale vždy je třeba přihlédnout k danému druhu bambusu, jeho stáří, velikosti a k podmínkám konkrétního stanoviště. Pokud naopak rostliny přelijeme, bambusy listy nestáčí, ale tzv. je „odstaví“. Listy zhnědnou a budou opadávat, což je reakce na to, že zahnívají kořeny, a bambus pak nezvládá vodu vytranspirovat.



Bambusům s dobrou mrazuvzdorností zima nevadí.
Sníh je ideální zimní mulč a na jaře po roztání poskytne dostatek vláhy.


III. Dalším důležitým krokem v péči o bambusy je hnojení a mulčování. Bambusy mají díky svému rychlému narůstání velký příjem živin. Ale potřeby přísunu živin se u jednotlivých rodů liší. Třeba u Fargesií, nemají-li nějakou úplně hluchou a nekvalitní půdu, hnojit v podstatě nemusíme. Je to dáno tím, že tyto bambusy rostou ve své domovině v lesních podrostech, a žijí tak z organické hmoty, která se hromadí na povrchu. Živiny jim tedy můžeme, je-li to vůbec potřeba, dodávat najemno posekanou trávou. Stejnou službu ale udělá také listí, které z bambusů opadává. Přísun živin musíme přizpůsobit i tomu, jestli bambusy pěstujeme ve volné půdě nebo v kontejnerech. Budeme-li rostliny v přenosných nádobách hodně zalévat, dojde přirozeně i k vymývání živin, což se u bambusů může projevit tzv. chlorózou. V takovém případě je třeba rychle dohnojit.

Jiný způsob hnojení než u Fargesií používáme např. u Phyllostachysů. Ty pocházejí z jiných oblastí a nárůst hmoty je mnohonásobně rychlejší, a tudíž mají i odlišné nároky na přísun živin. Můžeme použít jarní dávku NPK, což opakujeme ještě 2-3x, cca do července. Poté hnojíme spíše hnojivy s vyšším procentem draslíku pro vyzrávání stébel. Nebo zvolíme komplexnější a výživnější přírodnější variantu – kvalitní, uleželý, jeden až dva roky starý kravský nebo koňský hnůj se slámou. Nastýlání tímto hnojem provedeme jednou ročně, koncem léta nebo na podzim, což má tu výhodu, že jednak dodáváme pomalu a dlouhodobě se uvolňující živiny, které začne rostlina využívat již při jarním „startu“ do nové sezony, a navíc rhizomy a kořeny rostlin chráníme před nízkými teplotami během zimních měsíců. U hnojení hnojem musíme samozřejmě zvážit i to, jaký typ zahrady máme. Jestli se jedná o moderní malometrážní realizaci, těžko budeme k bambusům dávat hnůj stejně jako v případě, že rostou ve vegetačních nádobách. Tento způsob hnojení se hodí spíše pro zahrady přírodního charakteru větších rozměrů, jinak můžeme zůstat u klasického granulovaného hnojiva nebo si vyrábět tekuté hnojivo sami (například jícha apod.).

Nejlepší mulč pro bambusy je jejich vlastní opad listů, když jej pod nimi z nějakých důvodů nechat nemůžeme, lze použít mulčovací kůru, která se běžně prodává, je ale třeba určité opatrnosti, protože některá kůra je kyselá a při vyšší vrstvě se z ní mohou uvolňovat látky, které většině bambusů neprospívají. Lepší je proto štěpka z listnatých stromů a keřů. Mulčování můžeme velmi obecně rozdělit na dekorativní a čistě účelové. Dekorativní souvisí s vytvořením určitého charakteru zahrady, ve které bambus roste, a za tímto účelem je možné použít různobarevné kamínky, kačírek nebo jemnou drcenou kůru, přičemž vše je jen otázkou estetiky. Tyto dekorativní mulče ale rostliny nezaopatří hnojivem ani jim nezahřejí kořeny na zimu jako například hnůj či štěpka. Naopak zimní (účelové) mulčování je třeba provádět tak, aby byly splněny podmínky pro zdárné přezimování bambusů, tj. aby se rostlina částečně pohnojila, kvůli zadržení vláhy a aby byl kořenový bal zabezpečen z hlediska zamezení úniku tepla.

Pěstování bambusů v nádobách
    V posledních letech se u nás objevil trend umísťování bambusů do nádob na terasách a balkonech. Pěstování bambusů v nádobách a na terasách je třeba vždy důkladně zvážit. Není to jednoduché, úspěšnost takového pěstování bambusů se v našem kontinentálním klimatu pohybuje okolo 50-60%. Jinak je tomu ve Středomoří či např. ve Velké Británii, kde nejsou takové holomrazy spojené s mrazivým větrem a častěji tam prší. Bambus je rostlina náročná a stálezelená, s velkou listovou plochou a je proto nutný dostatek vláhy po celý rok. Největší problémy mají bambusy (i ty rostoucí u nás venku na zahradě) v zimě a předjaří, když půda je ještě stále promrzlá a oni se neodstanou k vláze. V půdě na zahradě, kde mají obrovský kořenový systém, se jim to stává méně, ale když jsou v omezeném prostoru nádoby či koryta a to v zimě kompletně promrzne mnohem rychleji než půda, nelze je zalít a oni pak často osychají, může dokonce dojít i k úhynu. Tento problém umocňuje také mrazivý nebo suchý vítr a ostré zimní/jarní slunce. V kombinaci těchto faktorů, spolu se zamrzlou nádobou, má pak bambus omezenou šanci se dostat k vodě a uživit svoji velkou listovou plochu, která bývá v nádobách poměrově mnohem větší, než je kořenový systém. Bambus v podmínkách nádoby potřebuje zvýšenou péči po celý rok. Pokud chceme bambusy v nádobách pěstovat celoročně venku, bambus potřebuje co největší (alespoň 80x80x80cm na kus) zateplenou nádobu a chráněné místo před ostrým jarním sluncem a větrem. Na zimu a v předjaří je dobré jej přistínit (např. světlou textilií). Před velkými mrazy je rovněž dobré bambusu vystavět jakýsi provizorní fóliovník, tedy například obalit plachtou, abychom ochránili listy před zbytečným výparem vody, vysušováním a přímým účinkem mrazu. Nejlepší úspěšnost v nádobách na terasách mají Fargesie, které jsou velké kolem 1-2(3)m a rostou v trsu. Tyto však mají rády polostín, protože rostou původně jako podrosty v lesích. Nejlépe fungující jsou pak F. nitida, Fargesia jiuzhaigou a Fargesia rufa. Z velikých tyčových  výběžkatých bambusů, nejlépe snášejí prostředí nádob Phyllostachys bissetii (zelené stéblo) nebo Phyllostachys aureosulcata a jeho formy. Problém těchto rostlin je, krom výše zmíněných také fakt, že po 2-3 letech v nádobě většinou potřebují přesadit či rozsadit, protože jim stávající nádoba bývá již těsná. Každopádně je třeba počítat s tím, že sebelepší péče a umístění bambusům nepomůže, když přijde velmi tuhá zima nebo velké teplotní výkyvy jako např. v roce 2011/2012.

 
Text a foto: Ing. Ludmila Zažímalová z Bambusária Rosteto v Praze v Tróji
www.bambusy.cz


Bambusy v zahradě

1. Druhy a stanoviště
2. Výsadba a péče
3. Nejodolnější pro naše klima
4. Možnosti využití



Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt