Větší než zahrada, menší než farma, krásnější než sad a úrodnější než pole.

Design RS  Přírodní hospodaření Inspirace  Kurzy  Kontakt

Ekotoalety

    Jedním z velkých omylů lidstva byl vynález dlouhatánského a drahého transportního tobogánu pro hovínka, poháněného upravenou pitnou vodou, končícího v řece, nebo ještě předtím se zastávkou v exkluzivní vířivce pořízené z našich daní, zvané čistírna. Ano, je to KANALIZACE ! Splachovací záchod spotřebuje a znečistí mnohonásobně více pitné vody, než kolik jsou jeho uživatelé schopni vypít či spotřebovat na vaření! Při budování kanalizací těžká technika spálí hektolitry ropy, na potrubí a skruže padne spousta betonu a plastů. Cena domů a bydlení celkově je díky podobným nesmyslným investicím o hodně dražší než je nutné. Zasíťování pozemků vede k jejich zmenšování, aby se trochu ušetřilo a bylo vše blíže, a tím trpí velikost zahrad a soukromí lidí. Splachování pitnou vodou s sebou nese další výdaje na vodné a stočné. Znečišťování životního prostředí a ochuzování půdy o živiny které se z ní odebraly a měly by se do ní vrátit, bohužel zatím není započítáno. A na rovinu - kdybyste si mohli vybrat (můžete), opravdu chcete vydělávat a investovat peníze pro každé hovno?

    Ještě dnes je kanalizace považována za kladný výdobytek civilizace. Jako kdyby vylévání výkalů do řek nebyl temný středověk. To se totiž celosvětově děje. Čistírny pro města a vesnice mají velmi omezenou účinnost a spousty nečistot skončí vypuštěno do řek. V období velkých dešťů a povodní čističky v rámci zachování své vlastní bezpečnosti zvedají stavidla a nečistí vůbec nic.

    Nevím jestli nějaké suchozemské zvíře je natolik úchylné jako člověk, aby se chodilo vyměšovat do řeky. Sice to děláme nepřímo, ale to neznamená, že když nevidíme jak to tam teče, že to neděláme. Příroda není hloupá, instinktivně by nikdo z nás asi nešel na velkou do řeky, ale za keř nebo pod strom. Splachování je možná pohodlné a vypadá hygienicky, ale je to ve skutečnosti "prasečina" a jeden z velkých zločinů, které lidstvo planetě páchá. Kompostování výkalů může být trochu pracnější, je to dost o změněně celoživotního návyku, ale když víte, že každé odskočení si pomáhá úrodnosti vaší zahrádky, a že místo ničení planety oživujete vlastní půdu, bude vám to stát za to!


S vynaložením stejného úsilí, peněz a ropy by se mohly u novostaveb raději budovat sklípky, rybníky, komposty a kořenové čistírny, tedy prvky, které dlouhodobě hojnost a zdraví rodiny zvyšují. Kanalizace dlouhodobě ochuzuje rodinu o humus a vodu. Proč by měl člověk doživotně platit za umělá hnojiva a vodné a stočné kvůli splachování?

    Ekologická toaleta chrání:
 - Pitnou vodu – neboť ji nezneužívá jako "levné" transportní médium pro naše fekálie a neznečišťuje s nimi povrchové a spodní vody
 - Půdu – neboť umožňuje prakticky 100% návrat (recyklaci) živin obsažených v potravě.
Lidský trus obsahuje dusík + fosfor + draslík (NPK) s celou řadou dalších mikroprvků, které by se měly vrátit zpět do půdy. Je to velmi cenné hnojivo. Před aplikací na záhony je dobré ho zkompostovat. Ekologické záchody se tedy nazývají kompostovací. Některé kompostují rovnou, jiné jsou jen takovou přestupní stanicí před zahradním kompostem.

 

Přírodní koloběh látek je dokonalý a produkuje zdraví, průmyslový koloběh látek je přerušený a produkuje ve všech fázích nemoci.


    Klasické kadibudky
    Ne, tento článek není propagací smradlavé kadibudky jak ji známe z vesnic nebo okolí chat. Nicméně vnější design, pokud jste se do něj již zamilovali, je možné použít. Ale místo jámy do které vše padá a pak smrdí, se do ní umístí některý z níže uvedených druhů ekotoalety. A je to. Příčinou toho, že kadibudky
zapáchají, je obvykle anaerobní rozklad přemokřené směsi. Anaerobní znamená bez přístupu vzduchu = hnití. Aerobní rozlad je lepší a nesmrdí = tlení. K hnití dochází i ve slepené neprovzdušněné hromadě posekané trávy nebo v přemokřených kuchyňských odpadcích na kompostu. Celý problém hnití řeší kyslík. Je potřeba směs přimět k voňavému kompostování tím, že bude mít kyprou vzdušnou strukturu a vyvážený poměr dusíku a uhlíku. Více se dozvíte v jakékoliv dobré literatuře o kompostování. U ekotoalet například pomůže separovat moč od fekálií. Velmi to zvýší kapacitu toalet a sníží potřebu údržby (vynášení). Ideální je, když se ještě přidává nějaký nadýchaný organický materiál, jako třeba piliny, listí, sláma, kompost, nebo drcený papír. Nuž, čtěte dále...

   Vysoušecí ekotoalety
    Tyto toalety jsou technicky trochu složitější a slyšel jsem na některé druhy i negativní reference, proto vybírejte dobře. Za pomoci vyhřívací cívky je obsah vysušován, v
ětrák odsává veškerý zápach větracím potrubím vyvedeným ven stropem nebo zdí. Je-li kontejner plný, prostě se jen jeho vysušený obsah zakompostuje. Moč je odvedená pryč, nejlépe do vsakovací jámy na zahradě nebo do kořenové čistírny.  Spotřeba: 3,5-5 kWh/24h  Kapacita: dle typu, obvykle 4 osoby = 2 měsíce nepřetržitého provozu bez obsluhy. Nevýhody: veliká spotřeba elektřiny (pokud je z neobnovitelných zdrojů tak  je provoz neekologický), poměrně vysoká cena. Jsou typy toalet vhodné na místa bez elektřiny. Stačí jen 12V, větrák pracuje i na levné solární napájení nebo na baterie. Chybí vysoušecí topná spirála, obsah tolik nevysychá, ale nesmrdí to. Odvod moči může být ve všech případech proveden napojením  na domácí splaškový systém (dřez, umyvadlo, sprcha atd.), vsakem přes půdní filtr (min 12m od studny) nebo do zásobníku (tank, septik apod.). Moč ze separačních toalet je prakticky sterilní a dá se použít přímo k zálivce po namíchání s čistou nebo i šedou odpadní vodou – v poměru asi 1:8. V moči je obsaženo více živin než ve fekáliích!

Dobré reference jsou například na toaletu Villa 9000.

    Clivus multrum, Clivus Ekoster
    Dvoupatrový „opravdu kompostovací“ záchod. Jedná se o 80 let starý švédský patent. Zatímco v malých separačních toaletách probíhá pouze „uskladnění“ které oddaluje vynesení na kompost, velké typy ve stylu Clivus Multrum
rovnou z lidských exkrementů vyrábějí vysoce kvalitní kompost. Ten se ze zásobníku vybírá jen jednou za několik let, někdy i za 10 až 30 let… podle typu. Dobře zkompostovaný odpad nesmrdí a je hygienicky nezávadný. Díky kompostovacímu procesu, který neustále významně zmenšuje objem hmoty, se do zásobníku např. o velikosti roční dávky exkrementů vejde těchto dávek 20. Zásobník tedy vystačí na 20 let. Bylo by však škoda ho nevybírat, je to skvělé hnojivo na pěstování čehokoliv.Clivus Ekoster je české výroby - "moderní konstrukce kontejneru toalety z polypropylenu prý zajišťuje maximální těsnost a dlouhodobou životnost bez vlivu na komfort bydlení. Tím je umožněna instalace a kultura používání podobná dnes již klasickým WC. Příklady použití: chaty, chalupy, zemědělské usedlosti, horské chaty, samostatně stojící objekty, rodinné domky, kempy, tábořiště,ekosídliště, demonstrační objekty ekologického charakteru, staveniště, sklady, hlídací objekty.". Výrobce: Ekona spol.s.r.o. www.ekona.cz

    Pilinová ekotoaleta
    Je to to nejjednodušší, nejlevnější a přitom plně funkční řešení pro každou příležitost, pokud vám nevadí pravidelně 1-2x do týdne záchod vynášet a starat se o kompost. Piliny jsou v tomto případě klíčem úspěchu, musí jimi být posypána každá „dávka“. Piliny fungují jako biofiltr, brání jakémukoliv zápachu. Dokonale sají moč a vysušují obsah, proto není podmínkou mít zde odvod moči. Při provozu dle pravidel to nesmrdí, ale při vynášení na kompost celá pilinová "bábovička" páchne močí. Dá se na to zvyknout, pro většinu lidí to není problém. Moč urychlí svým dusíkem zkompostování pilin. Ale pokud vám moč vadí, můžete si pořídit například jednoduchou ekotoaletu Privy s odvodem moči - tekutý odpad je odváděn do vsaku nebo do nádrže, tuhý odpad se skladuje v pevnostním pytli. Lze vynechat pytel a přidávat piliny a máte piliňák s odvodem moči. 

 

               

    Vlevo je ekotoaleta Privy s odvodem moči. Vpravo je ukázka výroby pilinové ekotoalety (bez odvodu moči). Je to velmi snadné - 1. Vyrobíme otevíratelnou bedýnku, do které dobře pasuje větší (nejlépe 20 litrové) plastové vědro. 2. Přimontujeme na horní desku s dírou prkénko a víko z bývalé splachovací toalety (odstraníme špunty ze spodní strany prkénka) 3. Používáme a zasypáváme pilinami. Poklop nemusí dokonale těsnit, je jen pro estetiku. Tím skutečným poklopem je posypový materiál. Na horních fotkách je piliňák vybaven ještě na vnitřním boku bedny malým elektrickým ventilátorem vyvedeným skrz stěnu ven. Výhoda je v tom, že odsaje pachy ve chvíli, kdy jste třeba dva dny pryč, ekotoaleta není vynesená a horní piliny by mohly nasáknout a začít zapáchat -pravidelné použití a zasypávání potřebu větráčku eliminuje. Větráček ale odsává i pachy vznikající přímo při použití, takže s ním máte větší komfort než u běžných záchodů. Schema výroby piliňáku i mnohé prvotní inspirace pro tento článek pocházejí z báječné a vtipné knihy The Humanure Handbook, autor Joseph Jenkins.  Tuto knihu všem vřele doporučuji, v angličtině ji v elektronické podobě autor šíří zdarma, stáhnout si ji můžete i v českém překladu z odkazu.

    Největší překážkou pro rozšíření kompostovacích záchodů je tzv. fecofobie. Někteří lidé mají panický strach z nebezpečných patogeních bakterií šířených fekáliemi. Navíc je toto téma „společensky nevhodné“. Mnoho vesnic a některá malá města přitom stále pouští veškeré fekálie do vodních toků. Přitom je dokázáno, že různé bakterie a zárodky nemocí přežívají ve vodním prostředí (kanalizace, stoky, řeky, čistírny), ale nejsou schopné přežít v kompostu. Kompostování lidského trusu je ta nejhygieničtější, nejlevnější a nejužitečnější varianta. Nejsou potřeba miliardové investice do kanalizací a čistíren.

    Citát: „Současná věda si uvědomila, že nejúrodnější hnůj je ten lidský. Číňané to vědí už dávno. Žádný čínský rolník se nevrací z města bez věder naplněných tím, co my nazýváme odpadem. Díky lidskému hnoji je půda v Číně stále tak mladá jako za dob Abrahámových. Žádné guano není tak úrodné jako zbytky z města. Velké město je velký zdroj mrvy. Využít město ke zúrodnění venkova – to by byl úspěch. Naše výkaly mají cenu zlata. Co děláme s tímto zlatem? Vyléváme ho do hlubin. S velkými náklady vysíláme konvoje lodí k Jižnímu pólu pro výkaly tučňáků a buřňáků, zatímco nevyčíslitelné bohatství, které máme po ruce, vyléváme do moře. Tušíš co všechno ten podzemní proud smrdutého kalu skrytý pod chodníkem v sobě skrývá? Skrývá kvetoucí louku, zelenou trávu, majoránku a šalvěj, drůbež a dobytek, provoněné seno a zlaté obilí, chléb na tvém stole, tvé potěšení, tvůj život... Taková je vůle mystického Tvoření — transformace na zemi a převtělování v nebi... Přijmi to a bohatství tě nemine. Ignoruj to, vyhoď to bohatství a mysli, že jsem blázen. To bude koruna tvé hlouposti. Současný systém škodí. Záměr je dobrý, výsledek smutný. Lidé si myslí, uklízíme město, zatím oslabují populaci. Kanalizace je omyl. (Victor Hugo, Bídníci (1867) )


 

      Na tomto svépomocí vyrobeném piliňáku jsem strávil mnoho spokojených okamžiků, mohu ho tedy zodpovědně doporučit. Piliny k zasypávání seženete zdarma nebo za drobný poplatek na pilách zpracovávajících neupravené dřevo. Deset velkých pytlů stačilo na rok. Jemnější piliny fungují lépe než hrubé hobliny. Nikdy neberte piliny od truhlářů kteří zpracovávají i lamino, dřevotřísku, nebo jakékoliv chemicky ošetřené dřevo. Tím byste půdě a potom i sobě (skrze plodiny) mohli spíše uškodit. Toaletní papír můžete vklidu házet do toalety, je též ze dřeva a brzy se rozloží. Věder která používáte je dobré mít víc, nejméně jedno rezervní pro případ aktivních návštěvníků při nějaké větší oslavě - abyste nemuseli běžet v průběhu večera na kompost s plným kyblíkem. Též odhadněte své síly a vynášejte to dokud to není příliš těžké (moč přidává váhu). Vědro může mít pro usnadnění části transportu zespodu i kolečka, takové již hotové "podvozky" pod květináče se prodávají. U kompostu nebo někde na zahradě můžete mít barel s vodou, nejlépe dešťovou pod okapem, a po vyklopení vědro opláchněte. Lze použít i pár kapek nějakého ekologického mycího přípravku na nádobí. Piliny většinou zabrání tomu, aby trus znečistil boky vědra, nemusíte se bát složitého mytí. Hovínka jsou v nich zabalená jak v bavlnce a při vynášení se s nimi již neuvidíte. Kompost je dobré po každém vynesení zasypat trochou slámy, listí, trávy nebo hlíny. To můžete mít připravené poblíž. Hmota se i bez další péče zkompostuje během několika měsíců a je využitelná na záhony nebo ke stromům a keřům.

    Shit-pit
    poslední a opravdu už nejjednodušší variantou je "běhání s rýčem". To je praktické když na pozemku, v přírodě či na zahradě není žádná toaleta. Vykopete malou díru, kterou po sobě hned zasypete. Je to super ekologické a zdravé (pokud u toho nenastydnete nebo vás nebolí klouby při dřepění). Zažijete harmonii s tím, jak to příroda původně zmýšlela. Pro pravidelné "výběhy" se vyplatí vykopat větší příkop nebo drážku, nad kterou si dřepnete a do které umisťujete své zúrodňovací příspěvky. Pokaždé je zasypete malou lopatkou vykopané hlíny- nejsou vidět a nic není cítit. Papír tam házíte též, můžete mít poblíž i vodu. Na umývání, místo bidetu, se doporučuje plastová lahev s dírkou ve víčku.
Ve finále je drážka plná a vykopete vedle jinou. Takto lze brzy zúrodnit celý budoucí záhon na zeleninu. Důležité je mít u toho soukromí. A aby to nevyhrabávali případní pejsci. Pomůže přenosná budka nebo neprůhledná ohrádka. Tato metoda se dá s úspěchem použít i na velkých akcích v přírodě, je ze všech hledisek přijatelnější nežli hnusné chemické toalety s modrou tekutinou.

 



Harmonickému vylučování
v rámci uzavřených přírodních koloběhů zdar!



Text a velké fotografie: Jaroslav Svoboda
Ilustrace: Zdeňka Řezbová Morávková, dle předlohy z knihy Humanure handbook, pro knihu Ekozahrady
Menší fotografie toalet: převzato z níže doporučených webů







Design RS  Přírodní hospodaření Inspirace  Kurzy  Kontakt

Zpět na úvodní stránku

"Je to umění s láskou a pokorou pečovat o Zemi jako o nádhernou zahradu ... 
... umění, které po dlouhou dobu spalo v našich srdcích"