"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 

 sekce: Kontakt

Ekozahrádka rok 2004

Jak vypadá naše zahrádka?

    Dostávám mnoho otázek týkajících se naší vlastní zahrady (o kterou nyní pečujeme s mou ženou), zda je možno ji navštívit, ofotit, nebo uveřejnit v časopisech. Když zrovna odmítám přijímat návštěvy, jsem podezírán, jestli náhodou nemám hladce střižený golfový trávník a sklad chemikálií v kůlně plné sekaček a kultivátorů :-) . Nemám. A když si u mě někdo objedná zahradní projekt, bude jeho/její zahrada podobná jako ta moje? Ne, nebude. A proč? Protože cizí zahradu navrhnu tak, aby vše rostlo a fungovalo bez jakýchkoliv pochybností, dle osvědčených přírodních a permakulturních metod, zatímco na té své mám nekonečné možnosti k experimentování s novými kombinacemi druhů rostlin a keřů. Když u mě na pozemku něco neroste jak má, je to stejně hodnotný poznatek, jako když to roste úplně skvěle. Větší část mé ekozahrady byla věnována rozmnožování keřů, bylin a trvalek a pokusům se samovýsevnými (bezúdržbovými) letničkami, dvouletkami a trvalkami (na fotografiích to jsou např. vlčí máky a náprstníky). Touto metodou lze změnit holý pozemek v nádherně kvetoucí džungli během dvou měsíců a plynule přejít do fáze divokého trvalkového porostu a louky, bez boje s plevely. V tomto porostu také mohou být rovnou vysázené keře a mladé stromky (jen s důkladným kruhovým zamulčováním kolem kořenů) které po určité době získají nad bylinným patrem převahu a zahradní ekosystém bude přecházet do formy lesní zahrady. Jedná se tak o zrychlenou simulaci přírodních procesů, při které celou dobu probíhá sukcese, a rozmanitost (biodiverzita) je dostatečně velká pro podporu užitečného hmyzu a živočichů. Je ovšem nutno si uvědomit, že v některých částech roku odkvetlé a divoké rostliny vypadají pro zastánce sterilního zahradního stylu příliš neupraveně. Příznivci přírodních zahrad naopak takovou proměnlivost považují za výhodu.
    Má zahrada není velká, jen něco kolem 900m² a obklopuje dům ze tří stran. V minulosti byla mými rodiči vytvářena jako okrasná atriová s oddělenou užitkovou částí a stále obsahuje prvky vegetace, které bych do přírodní zahrady nedoporučoval. Na dolní části vzniká nová kořenová čistírna a koupací jezírko. ( Z nedostatku času je tento projekt zatím ve formě díry v zemi a kamenných náspů kolem čističky :-). Dešťovou vodu z ploché střechy zachycují čtyři plastové tisícilitrové nádrže, tři z nich jsou propojené. Vypouštění a zalévání je prováděno pomocí gravitace skrze zahradní hadici.
    V letech budoucích máme s manželkou v plánu vybudovat vzorovou "rajskou zahradu" na ploše o velikosti 1ha, jejímž účelem bude také snadno celoročně uživit rodinu, která by tento hektar obývala. Není tajemstvím, že v dnešním světě každý člověk ke svému uživení využívá mnohem více než jeden hektar půdy, i když nepřímo. Na těchto plochách zásobujících supermarkety se zatím hospodaří destruktivním způsobem, který je na úkor planety a na dluh budoucím generacím. Proto budoucnost zahrad vidíme v kombinaci několika faktorů -poskytovat zároveň potravu pro tělo i duši, být součástí zdravého domova pro celou rodinu, mít kladný vliv na životní prostředí a učit děti hlubšímu porozumění přírodě. Nic z toho ovšem neznamená, že by si malé a malinké zahrádky nezasloužily tu nejlepší možnou péči od svých majitelů. Právě na nich se toho každý naučí nejvíce, a právě tam, vedle chodníků a mezi převahou klasických zahrad, je to nejvíce vidět.

Fotky z roku 2004

Všechny fotografie znázorňují různé části jednoho pozemku, foceno během léta 2004 na naší zahradě. K jakémukoliv šíření fotografií si prosím vyžádejte můj souhlas. 

O webu a jeho autorovi
Ekozahrádka 2004
Ekozahrádka 2005
Ekozahrádka 2006

Jaroslav Svoboda, 2004