100-51

Internetový Klub Příznivců Ekozahrad
a přátel přírodních metod zahradničení

Příspěvek ze dne 25.5.2007
Zdravím všechny členy klubu, vlastníky zdravého rozumu ! Jmenuji se Květa a moc toužím po tom mít také kousek vlastní půdy, kde bych mohla uplatnit všechno co jsem se naučila na kurzech u Jardy a Květy, mé milované dcery.

99.člen

Petr Chóďa Ch.(1977)
chodovsky@seznam.cz

Příspěvek ze dne 25.5.2007
Ahoj všem...jsem rád za tento web, žijeme druhým rokem mimo město v kopcích mezi Ústí n.L. a Děčínem, kousek od Verneřic a říkám si, co se zahradou?Tohle mě ukázalo cestu, díky.Přikládám fotku zahrady, zatím je to v podstatě zelená louka.Už máme bylinkového šneka, kompost, začínají nám růst jabloně a dal jsem základ malému bukovému lesu.Na řadě bude kořenová čistička a jezírko..o dalších drobných projektech zas někdy jindy:) Pěkný den i život ve Vašich zahradách!! Petr

Příspěvek ze dne 23.5.2007
Ahoj všichni členové klubu. Jsem nesmírně ráda, že jsem našla tyto stránky. Mám zahradu s chatkou, asi 600 m2 na severu Čech. Stále jsem na internetu hledala odpovědi na věci,se kterými jsem si nevěděla rady. Přiznám se, že se mi rady od vás moc líbí, a to ze dvou prostých důvodů. Cítím, že je to vzhledem k přírodě ohleduplné a správné, a pro mně i jednodušší, protože se starám o zahradu sama. Opravdu je nutné se na věci podívat jinýma očima, a přírodě se spíš podřídit, a ne naopak. Bude mi letos 60 let a zahradu a přírodu mám moc ráda.

Příspěvek ze dne 16.5.2007
Ahoj,jsem z BRNA a nadchla mě myšlenka rodových statků a ekozahradničení.Chtěl bych žít smysluplným životem v souladu s přírodou a tímto hledám nové přátelé, kteří by chtěli to co já. Můžeme zkusit ekozahradničit, založit permakultůru, třeba nás to chytne a dostaneme se až k realizaci rodového statku víc hlav víc ví, sní, víc rukou víc udělá, víc lidí se víc baví. Tak neváhejte, volejte, pište.

Příspěvek ze dne 10.5.2007
Ahoj přátelé, chceme touto cestou navázat kontakt s dalšími lidmi, kteří by chtěli společně založit něco na způsob rodové osady, kterážto by byla pojata ve volném stylu, nicméně by každý měl mít zájem na ekopěstování a permakultuře. Jde o to dát dohromady potřebný obnos na koupi rozumné plochy vcelku, tedy alespoň 1,5-2ha pro jednoho majitele. Naše představa je minimálně 5(i více) jednotek, tedy 5 kupujících, a tedy 7,5-10hektarů. Pozemek by měl všem vyhovovat z hlediska umístění t.j. měl by být v Čechách, nejlépe Brdy(západní strana směr Plzeň), Křivoklátsko, Berounsko, ale i jiná umístění pokud tam bude krásně a bude za dobrou cenu.

Příspěvek ze dne 1.5.2007
Ahoj, když jsem objevila Vaše stránky, tak jsem pochopila co vlastně hledám pro svou zahradu i pro život. V podobné ekozahradě žiji skoro celý svůj život, byla tak původně vybudovaná, jenomže časem se změnila v něco úplně jiného. Vybudovali ji mí prarodiče v 30. letech a já tam trávila každé léto.Teď je na čase, aby se všechno vrátilo do původní podoby.Máme sice jen 5000 m2, ale na přebudování to myslim stačí. Máme tam jediný problém, a to je nedostatek vody. Chystám se to zkusit řešit kořenovou čistírnou, která do naší zahrady určitě zapadne. Pro ilustraci posílám pár fotek.

Praha

94.člen

Martin Vlk (1975)
www.vlisti.cz

Příspěvek aktualizován 24.1.2009
Ahoj, v Polipsech v Posázaví v bývalé škole, přilehlé zahradě a na 4ha pozemků za vsí tvořím podle permakulturních principů svět v jakém chci žít. Souputníky na té cestě mi jsou přátelé a dva psi, kočka asi přibude letos na jaře. A máme tu ještě přes 2ha volných pozemků k mání, kdyby nám někdo chtěl dělat souseda.

Příspěvek ze dne 28.4.2007
Pracuji s dětmi (i se svými dvěma ), a tak pracuji i na sobě. Absolvovala jsem spoustu kurzů, školení, seminářů různých kvalit a obsahů. Co mě velmi uchvátilo a myslím pozitivně změnilo můj pohled na sebe, na svět, na život, byl akreditovaný kurz etické výchovy na pedagogické fakultě Univerzity v Hradci králové - více na www.etickeforumcr.cz . Myslela jsem, že už mám naprosto jasno ...haha. Po pročtení webových ekozahrad a následně po absolvování kurzu DES jsem si upřesnila, co chci. Uvědomila jsem si, jak etika a ekologie úzce souvisí - žít a nechat žít... Jak tedy nejlépe přirozeně ekologicky působit na děti ? Logicky když budu ekologicky žít. Takže sháním pozemek u Rychnova nad Kněžnou a veškeré možné informace týkající se ekodomků. Proto prosím každého,kdo má jakékoliv zkušenosti s těmito stavbami, různé informace, odkazy apod., jestli by mi je mohl zaslat. Zatím nevím, co bych mohla poskytnout já, ale vlastně už i odkaz na web Etického fóra je dost dobrý nejen pro pedagogy ale i pro rodiče všech dětí. Ti se totiž mohou dožadovat toho, aby se etika začala co nejdříve vyučovat na školách a tedy mohou požadovat, aby si učitelé, kteří mnohdy bohužel mrzačí děti, tento kurz udělali.( Kurzy probíhají v několika větších městech v ČR, na Slovensku se Etv už běžně vyučuje ...) Mějte se všichni moc fajn ! Martina + Sebastián + Justýnka

Příspěvek ze dne 23.4.2007
Jsem moc ráda, že se mi podařilo objevit vaše stránky a srdečně zdravím všechny členy klubu. Žiji se svoji rodinou už 10 let na Českomoravské vrchovině a celou tu dobu se s manželem snažíme přiblížit se přírodě. Máme čtyři děti (Jakub 1992, Čeněk 1995, Andrejka 1996 a Kristýnka 2000) a snažíme se v nich zanechávat stopy, které by je v životě vedly do souladu s přírodou. Rádi bychom se poznali s dalšími lidmi, jež smýšlí podobně.

Marcela Manišová (1977)
mercie@seznam.cz

Příspěvek ze dne 23.4.2007
Všem lidičkám, kteří navštěvují tyto duchaplné stránky, přeji krásný sluníčkový den. Jsem holka, která od malička vyrůstala v malé vesničce, však ve svých 12 letech, jsem se musela se svými rodiči odstěhovat do velkoměsta. Byla jsem hodně uzavřená a defakto mi trvalo nejméně 5 let, než jsem začala s někým z velkoměsta vůbec komunikovat. Chyběla mi vůně přírody, zpěv ptáků, šum lesa a ta nepopsatelná krása a klid v duši, blahobyt, štěstí a láska v srdci. Tyto pocity, které mně naplňují, postrádám od svého dětství. Člověk se nějak snaží s tím vším všemožně srovnat, aby mohl fungovat ve společnosti a víru velkoměst. Jelikož jsem se od dětství i zajímala hodně o ezoteriku, věnuji se jí doteď. Je mou náplní a smyslem života, ale ještě i k tomu všemu chybí i ta podstatná část, a to žít v těsné harmonii s přírodou, v malinkém obydlíčku obklopená přírodou, stromy, zvířátky. Věřím, že můj sen se jednoho dne naplní a já budu moci opět volně dýchat...budu moci opět cítit vůni přírody, vnímat šum lesa, dotek slunečního paprsku či vánku, slyšet zpěv ptáků a prožívat každý svůj okamžik života naplno...:o)

Petra Stejskalová (1984)
petra.stejskal@seznam.cz

Příspěvek ze dne 16.4.2007
Dobrý den, Vaše stránky nás nadchly, je to přesně to, co jsme již dlouho hledali. Jsme mladý pár, studentka přírodovědecké fakulty a hydrogeolog. Po dlouhém váhání a boji s naším nic nechápajícím okolím jsme se rozhodli radikálně změnit náš způsob života, opustit velkoměsto a pokusit se žít ve zdravém prostředí a v souladu s přírodou. Nemáme ale žádné zkušenosti a tak bychom byli rádi, kdyby nás vzal někdo do party, kdo už třeba s realizaci svého snu začal. Protože z důvodu studia jsme ale na Praze pořád ještě závislí, nejlépe by nám vyhovovalo ekosídlo nepříliš vzdálené od Prahy. Petra a Tomáš

Praha

Skupina realizující Rodovou osadu - Libor(1972), Ondra(1968), Radek(1963)
probouzeni@volny.cz

Příspěvek ze dne 11.4.2007
Ahoj, zdravíme všechny rozumné lidi. Již několik let se zajímáme o věci z většiny na těchto stránkách popsané. Nyní jsme dospěli do stádia materializace našich myšlenek. Chtěli by jsme koupit pozemky, které jsou nyní pole a proměnit je na Rodové statky, resp.Rodovou osadu. Zatím je nás početně cca na 10 statků. Nabízíme vážným zájemcům spoluúčast na tomto projektu. Kontaktujte nás na emailu probouzeni@volny.cz (Michal Kratochvíla) či telefonicky na mobilu 608522409 (Radek Trefný). Podrobnosti o právních náležitostech a společných podmínkách můžeme probrat osobně. Budeme zakládat i webové stránky o vzniku a postupném vývoji osady. Odkaz zde umístíme.Těšíme se na setkání.

Svitavy

Příspěvek ze dne 4.4.2007
Ahoj jsem také jedním z nadšenců ekozahrad. Sice ještě nemám svou zahrádku, ale i tak se porůznu snažím začínat. Když člověk totiž chce, dokáže vytvořit zázrak i v květináči :) Teď když mám volno ráda vyrazím na kole do přírody a že je hodně toho co obdivovat. Ve své mysli si už buduji svůj rodový statek. Kdo rád něco tvoříte, malujete, modelujete z keramiky nebo cokoliv jiného užitečného, určitě mi dejte vědět, ráda se připojím. Chci se toho co nejvíce naučit a hlavně se přitom i pobavit.

87.člen

Kamil Fišer (1977)
kafismil@seznam.cz

Příspěvek ze dne 28.3.2007
Jsem visionář a tvůrce svého života. Je skvělý, když víte, že jste to právě vy sami, kdo vytváří vše co přichází. Aboridžinci říkají, že jejich prapředkové svět "vysnili", a já myslím, že to můžeme chápat doslovně. Skeptici mi tu a tam namítají, že jsem snílek, kterej má hlavu v pejru a skutek utek, takhle to mám už od mala (začíná to takovým tím, ale jdi ty brepto) . Dřív jsem si myslel, že je to špatně a že bych s tím měl něco dělat, nesnít, protože to nemá smysl, jsou to jenom sny a realita je jiná. Trvalo mi dlouho, než jsem si své vlastnosti začal vážit. Pochopil jsem že než něco vznikne materiálně, zrodí se to nejdřív jako myšlenka, sen, vize. Kde by jsme byli bez snílků? myslíte, že bychom lítali letadlem? jezdili na kole? bavili se po internetu?.... atd? Myslím, že nastává čas tvoření zdravého, permakulturního světa, kde lidé otevřou oči a srdce, přestanou se vnímat sebestředně a začnou se cítit součástí Země, Světa, Vesmíru. Server ekozahrady.com je jedním z důkazů a prvních vlašťovek, žehnám za to Jardovi i Květě. Dvojka na začátku letopočtu pak znamením. Lidi nebojme se snít, nevšímejme si skeptiků, věnujme pozornost tomu, co sami cítíme, že je správně, pojďme TVOŘIT a bavit se. Od čeho myslíte, že tu jsme? Máme na to všichni. Ekozahradám ZDAR. A bambusům v nich zvlášť. :-D :-D

Praha

86.členka

Kateřina Pauzarová (1976)
kpauzarova@seznam.cz; www.pauzarovi.estranky.cz

Příspěvek ze dne 26.3.2007
Děkuji za tyto nádherné stránky a děkuji Vám všem, podobně smýšlejícím lidem, že JSTE. Vždycky, když je mi nejhůř, a když mám pocit, že žiji v nějaký těžký „schíze“, že ne já, ale všichni ti skeptici okolo mě mají pravdu…, tak si zalezu sem a čtu si všechny ty vaše nádherný příběhy, sny a plány…, a vždycky znovu a znovu se zvedám a nasávám tu vaši odvahu a chuť a víru… a znovu mám sílu jít touto cestou dál…, dál proti proudu všech těch „matérií“ a „rácií“, které mě obklopují. Není nic smutnějšího, než když člověk vlastní něco PŘEKRÁSNÉHO a chce se o to podělit se svými milovanými, chce tu nádheru sdílet…, ale nemá s kým, protože oni nechtějí… Já jsem to PŘEKRÁSNÉ našla díky Anastasii a jsem moc šťastná, že mohu poznávat sílu lásky a tvoření. A tak chci říct Vám všem, kterým byl dán ten obrovský dar, že můžete duchovně sdílet se svým partnerem, společně tvořit Rodové statky, Ekozahrady, nebo jen pár truhlíků na parapetu a své sny a touhy… Tvořte, tvořte, tvořte!!! A radujte se, neboť Vy jste ti nejbohatší lidé tohoto světa! Já jsem se s manželem před 2 roky nastěhovala do našeho nového, z větší části vlastníma rukama, postaveného domečku. Loni jsem začala dělat zahradu a moc se těším, jak budu letos pokračovat. Nenechala jsem se zviklat modrým leskem, a tak máme krásné koupací jezírko. Odmítám nabídky všech nejlepších zahradních architektů (nic proti nim) a snažím se všechno zvládnout sama. Mrzí mě pohled na usychající thůje, které jsem na podzim pracně sázela, ale o to větší radost mám ze skalky, která se teď na jaře probouzí k životu a hraje všemi barvami. Těším se, až v rohu zahrady vyraší první kopřivy, abych si udělala pořádný čajík a taky na první špenát z bršlice kozí nohy, úporného to plevelu, kterého se snad nikdy nezbavím :-). A taky se moc těším, až moje milovaná holčička (1,5 roku) povyroste a bude se v té hlíně hrabat se mnou…:-) :-) :-)

Puklice u Jihlavy

85.členka

Zdenka (1939)
zdenkrus@phil.muni.cz

Příspěvek ze dne 25.3.2007
Jsem ráda, že jsem Váš klub objevila. Také nerada vidím, když se rostliny a stromy doslova znásilňují. Moje zahrada se nachází v Brně a je bohužel samý jíl.

84.člen

Miroslav Miroslav (1957)
999Miro@seznam.cz

Příspěvek ze dne 23.3.2007
Rád bych věděl, kde se připravují sídla v čechách a zda je možné vejít s někým z organizátorů v kontakt.

Praha

83.členka

Helena (1963)
langhus@centrum.cz

Příspěvek ze dne 20.3.2007
Před dvěma lety jsem viděla televizní pořad Zpátky pod došky, který zpustil neuvěřitelné změny v mém nazírání na svět a život. Poprvé jsem slyšela (od pana dr. Vlašína) slovo permakultura, začala jsem víc přemýšlet o termínu Trvale udržitelný život a vlastně i díky němu jsem našla tyhle stránky: Mám je moc ráda, často je navštěvuji a mám radost, že lidí snad podobně smýšlejících a přemýšlejících je stále víc a víc.

Z Babic (kus od Brna)

82.členové

Aleš, Ivetka a Aninka (1961, 1972, 1999)
al@ihaha.cz, www.ihaha.cz , +420608222133

Příspěvek ze dne 20.3.2007
Milí ekozahradníci, žijeme se zvířátky v několika malebných starých srubech na okraji čarokrásné České Sibiře, jíme z místních zdrojů, co jen se dá, topíme dřevem, dcerku učíme v domácí škole a bolístky léčíme sami. I když dosud přijímáme řadu věcí zvenčí, snažíme se i ty postupně utlumovat tak, jak se nám daří vytvářet vhodné alternativy. Pravda, někdy přitom klopýtáme, ale hlavně objevujeme a často jen oprašujeme již hotové, neboť ti před námi věděli. Letos bychom rádi aktivněji jedlozahradofikovali kus pozemku a velmi se na tuto činnost těšíme - jen musíme vysvětlit našim čtyřnohým sekačkám, že s jejich volnou pastvou kolem domu je pomalu konec, neboť se tam za nějaký čas míníme popásat my. Při putování za smysluplným žitím přejeme všem otevřené srdce, jasnou mysl a pochopení, že tím nejskvělejším na této cestě bez návratu je možnost učení se. A zavede-li vás pěšinka k nám, s potěšením vás přivítáme.

Bučovice u Votic (Benešovsko)

Příspěvek ze dne 12.3.2007
Fandím ekologii a přeji našim dětem,aby nemuseli žít mezi odpadky. Koupili jsme s mužem starší domeček a chtěla bych tam mít kořenovou čističku, jestliže s ní máte někdo zkušenosti napište. Je někdo, kdo udělá projekt?

Ostrava

Příspěvek ze dne 12.3.2007
Děkuji za setkání s těmito stránkami, s vámi všemi i s energií tvoření. Od začátku roku cítím a vím, že letos je pro mě rokem, kdy mám začít přeměňovat v realitu můj sen a touhu= získat pozemek= zahradu= ekozahradu = budoucí rodový statek. Děkuji za vaše příspěvky nabité pozitivní energií a chutí žít (ne jen přežívat). Už vím, kde mohu čerpat sílu a nadšení. Zdravím, Blanka

Praha (zatím)

79.členka

Eva Lipinová (1952)
eva.lipinova@seznam.cz

Příspěvek ze dne 3.3.2007
DOBRÝ DEN,RÁDA VÁS POZDRAVÍM Z DEŠTĚM PROVONĚNÉ OSTRAVY A POPŘEJI VŠEM PŘÍZNIVCŮM STRÁNEK HEZKÝ START DO JARA. JSEM MOC RÁDA, ŽE SE NAŠEL ČLOVĚK, KTERÝ VYTVOŘIL TYTO STRÁNKY A JE VIDĚT, ŽE UŽ MÁ HODNĚ PŘÍZNIVCŮ. JSOU TO MILÉ A ZDAŘILÉ STRÁNKY.BYDLÍM V MĚSTSKÉ ČTVRTI OSTRAVY, ZAHRÁDKU MÁME MALOU, ALE PO CELÝCH TÉMĚŘ TŘICET LET SE SNAŽÍME PEČOVAT O NI BEZ JAKÝCHKOLIV CHEMICKÝCH PROSTŘEDKŮ. JABLKA SICE TRPÍ HOUBOVOU CHOROBOU A BROSKVI OBČAS OPADNE LISTÍ, PROTOŽE SE OBJEVÍ KADEŘAVOST, ALE NÁM NEZÁLEŽÍ TOLIK NA VÝNOSECH JAKO NA VŮNI KVĚTŮ, NA KAŽDODENNÍCH HOSTECH, KTEŘÍ PO CELÝ ROK PŘELETUJÍ Z VĚTVE NA VĚTEV, ABY NÁS OKOUZLILI RŮZNOU MELODÍÍ V ZOBÁČCÍCH. TEĎ PRÁVĚ PROZPĚVUJÍ TY SVÉ ZAMILOVANÉ. KDYŽ NĚKDE VYSEMENÍ JAKÝKOLIV STROM- DUB NEBO BŘÍZA, SNAŽÍM SE JEJ ZASADIT A PAK NĚKAM UMÍSTIT. NIKDY MI TO NEDÁ, ABYCH ZMAŘILA ŽIVOT NÁLETŮ. JE TO MOŽNÁ POŠETILÉ. PROTOŽE ZAHRADA JE MALÁ, PŘEŠLA JSEM VÍCE NA KVĚTINY A TROCHU LITUJI, ŽE UŽ JE MI TOLIK, ŽE PRO NEDOSTATEK MÍSTA NEMŮŽU BUDOVAT TAKÉ NĚJAKÝ NÁDHERNÝ PARK. ZAHRADA JE PRO MĚ INSPIRACÍ, ZDROJEM NÁPADŮ A ENERGIE. ALE VŠEM MLADÝM PŘEJI, ABY JICH BYLO STÁLE VÍC.ZAHRADA JE VĚČNÁ NEKONEČNÁ INSPIRACE A ZDROJ OBROVSKÉ ENERGIE.POSÍLÁM VÁM PRO POTĚŠENÍ A ZDRAVÍ OBRÁZEK, V NĚMŽ JE ZACHYCENA ENERGIE NĚKOLIKA ROSTLIN: ECHINACEA, ČESNEK, CIBULE A JEŠTĚ NĚCO NAVÍC. KRÁSNÉ DNY NAPLNĚNÉ SOUZNĚNÍM NEJEN S PŘÍRODOU.

OSTRAVA

78.členové

Mápaň a Sápaň (1979 a 1972)
milos.samek@centrum.cz

Příspěvek ze dne 20.2.2007
S ekozahradničením teprve začínáme a vlastně i trochu přebíráme "ekodědictví" po mé ženy tatínkovi, který usiloval o žití v souladu s přírodou a o samozásobitelství a docela se mu to dařilo... my proto budeme nejprve spíše čerpat informace z vašich báječných stránek, ale později se rádi podělíme o informace a o naše zkušenosti a vlastně o vše na co přijdeme na naší ekozahradě.

Zdice-Černín

Příspěvek ze dne 20.2.2007
Dobrý deň. Rád by som sa podelil o svoje nadšenie, radosti aj starosti ktoré mi dáva moja záhrada. Získal som ju v roku 2004, celkove má 80 árov (z toho zatiaľ ako tak pod kontrolou 20 árov) a nachádza sa 40 km od Bratislavy v malej dedinke, kam keď nestihnete autobus treba ísť 3 km pešo zo susednej dediny. Uvedená webová stránka popisuje moje robinsonovské objavy, pestovateľské pokusy a nové životné hodnoty, ktoré stále nachádzam od kedy mám záhradu. Rád by som sa touto cestou skontaktoval a vymieňal si skúsenosti s ľuďmi z blízkeho okolia, ktorí sa či už fyzicky alebo duševne zaujímajú o rastliny a prostredie čo ich obklopuje.

Příspěvek ze dne 17.2.2007
Ráda bych vás všechny poznala osobně, nejen virtuálně a seznámila se tak s lidmi, kteří o svém snu nejen mluví, ale již ho realizují a připojila se k nim.

75.členové

Lenka a Honza Pospíšilovi (1973,1973), Bára (2001) a Štěpán (2004)
edomek@seznam.cz, 608 333 545

Příspěvek ze dne 15.2.2007
Dobrý den. Zdravíme všechny příznivce rodových statků, rodových osad a ekozahrad. Chtěli bychom být členy vašeho klubu a podělit se o pocity, znalosti a zkušenosti. Patříme mezi ty, kteří začínají měnit svůj dosavadní způsob života. Život dnešní společnosti je pro nás více než neudržitelný. Máme už jasnou koncepci - chceme žít na rodovém statku, v rodové osadě. Máme také už cenné zkušenosti a ušli jsme již velký kus cesty. Viděli jsme několik lokalit a u některých jsme stáli až před koupí, ale asi nebyla zatím žádná ta správná. Hledáme intenzivně dál, jako mnoho z Vás, a to na území Moravy a přilehlého nejbližšího okolí. Nechtěli bychom a také už nejsme na to sami, protože se nám stále ozývají podobně spřízněné duše. Pokud je mezi vámi někdo, kdo je také na nové cestě a hledá, budeme velice potěšeni, když se poznáme a budeme sbírat zkušenosti, hledat a tvořit společně. Protože jsme zjistili, že skupina podobně smýšlejících lidí je velice důležitá a je v ní velká síla k práci, radosti, k podpoře i tvoření společného obrazu. Přejeme všem krásné dny. Honza, Lenka, Bára a Štěpán

Příspěvek ze dne 12.2.2007
Vlastně se celoživotně snažím vrátit k přírodě svým žitím a myšlením jak nejvíce to jde. Mám ráda přírodní věci okolo sebe, oblečení, obutí, bylinky, biozahrádka, zelenina, ovoce, užitková a okrasná zahrada.......teď máme konečně svou vytouženou zahrádku 2.000 m² na polosamotě u lesa na kraji Zákolanského údolí, začínáme tam stavět domeček z přírodních materiálů maximálně jak to jen jde a moc se těším až tam budeme bydlet, zajímá mě vše okolo biozahrádky, bylin, ovoce, zeleniny, výroba domácích sýrů, domácí chleba, mléko ..... také ekologické bydlení přes čistírnu odpadních vod, solární systém, tepelná čerpadla, jezírko.....Jsem zaměstnaná ve firmě která dováží vína z Francie a ze Španělska z malých rodinných a zajímavých domén, jsou mezi nimi i domény, které se zabývají biodynamickými víny jako je pan Nicholas Joly - z Culee de Serrant, Savenieres nebo paní Lalou Bize-Leroy z Bourgogne a Cote d´Or nebo pan Alvaro Palacios z Bierza ze Španělska, jsou to úžasní lidičky, kteří tomu propadli a mají můj neskonalý obdiv za to co se snaží prosazovat. Manžel je bretonec se specializací na čerstvé mořské ryby a korýše a uzené čerstvé ryby tady v Praze. Těší se, že tam bude mít domácí slepičky na vajíčka a také šnečí farmu. Moc mě Vaše stránky nadchly, jsem ráda, že se dávají dohromady lidičky co mají stejné cítění. Inka

Příspěvek ze dne 28.1.2007
Dobrý den, líbí se mi Vaše stránky. Obsahem i formou, náladou i filosofií. Sám pečuji (žiji v ní a s ní) 4. rokem o zahradu a má to smysl.Bude mi ctí být dalším ze členů. Zatím teprve sbírám zkušenosti...za pár let se uvidí.....co vznikne.Zahradu vnímám, nikoli jako model dokonalosti (ať již designové, ekologické, nebo kvantitativní apod...)ale jako druhou stranu člověka, tj. jde o vzájemné ovlivňování, něco uděláte takto, zahrada se změní, a zpětně ovlivní vás,následně vy změníte to co jste původně udělali, nebo to necháte být apod. Postupně se to krystalizuje, tak jako vzniká nějaký vztah, nebo obraz. A protože je to příroda (bez lidí) má svůj čas....nikdo nikoho netlačí, vše jde pomalu a hladce, jako mraky oblohou.

Babice (kus od Brna)

Příspěvek ze dne 28.1.2007
Dobrý den, vespolek. Vždy když potřebuje moje duše pohlazení a sedím u počítače, podívám se Jardovi a Květě, kdo přibyl do klubu. Už mám i já proč sem napsat. Mám takovou představu, obout a obléknout své tělo do oblečení, které bude velmi kvalitně ušito, z přírodních materiálů nejlépe místních. Potřebuji znát toho, kdo rostlinu vypěstoval, jakým způsobem. Dále poznat toho, kdo z rostliny vyrobil a jakým způsobem látku. A nakonec najít mistra svého oboru, který z toho dokáže ušít oblečení a botky. Za tuto božskou kvalitu, také hodlám náležitě zaplatit. Prosím, ozvěte se mi, koho to zajímá a může mi pomoci. Na závěr mohu jen uvést, že také díky autorům těchto stránek, jsem radikálně změnil směr a zaměření svého podnikání. Už třetím rokem tvořím zahradní koupací jezírka a také kořenové čistírny odpadových vod pro rodinné domky a jejich zahrady. A nově také jejich výstavbu pro obce. Pokud budu moci někomu z vás, v tomto oboru pomoci, rád to učiním. Ne že bych tolik miloval lidi, ale proto, že je to opravdu radostná činnost-práce. S mojí ženou se stravujeme rostlinnou stravou (je to pohádka) a pomalu plánujeme a sjednocujeme představy pro náš budoucí rodový statek. Jsme na cestě, držte nám palce. Ale je fajn zjistit, že je to nevratný děj. Ahoj Kamil.

Příspěvek ze dne 19.1.2007
Velmi me zaujaly vase stranky. Nejsem a zrejme ani nebudu nejakym horlivym priznivcem Anastazie a jejiho uceni, nicmene si uvedomuji, ze se v nem zrejme nachazi i leccos pro mne. Loni na podzim se mi po delsi dobe vytrvaleho usili podarilo poridit maly domek s 3.7 ha pozemku na Moravsko-slovenskem pomezi, konkretne Moravskych kopanicich. Cele moravsko-slovenske pohranici zije svym "alternativnim" zivotem; od Beskyd az po jizni strane Bilych Karpat se tahne nesouvisly pruh novousedliku, kteri se tu vice, tu mene znaji a vzajemne si pomahaji.Konkretne v oblasti Moravskych kopanic se soutredi povicero takovychto individualit (rodin a jedincu). Nedaleko se nachazi ekologicke centrum Veronica Hostetin. Chtel bych timto upozornit predevsim priznivce z Moravy na pripadnou moznost zakoupeni pozemku v dane lokalite (ackoliv je to jiz v dnesni dobe trochu tezsi vzhledem k zvysenemu zajmu chaluparu).

70.členka

Maria (1942)
busmar22@yahoo.com

Příspěvek ze dne 14.1.2007
S ľutosťou som zistila,ked som objavila Vašu webovu stranku,že je veľmi malo členov zo Slovenska.Veľmi rada by som pestovala bioprodukty, žial najväčši problem mam s burinou.(Neda sa vytrhať zahrada ma 37500 m štvorcovych. Zatiaľ som nutena použivať aj pesticidy, a tomu by som sa chcela (keby bolo možne) uplne vyhnuť. Možo by mi niekto vedel poradiť ako na to.Niektore pripravky (vyluhovane bylinky) o ktorych som sa dočitala v litarature som už vyskušala, vysledok na ničenie buriny skoro nulovy.Rada by som stretla ekozahradkara z okolia Košic,aby sme si mohli vymienať skusenosti. Potešilo by ma keby mi niekto z členov Klubu mohol poradiť s uvedenym problemom. Za rady vopred dakujem.

Příspěvek ze dne 8.1.2007
Ahojte, rozhodla som sa pridať príspevok do klubu. Takto úžasne vypadal náš rodový statok v Podpoľaní pri Detve na jeseň. Ak chcete mať rovnako farebnú jeseň saďte čerešne! Všetky tie žlto - okrovo- oranžovo - tehlovo -červené odtiene sú divoké čerešne - ktoré sa sami vysemeňujú. Vytiahla som tú úžasnú fotku pre lepšiu náladu - keďže zima zatiaľ nestojí zaveľa:-) Rada sa zoznámim s nejakou príbuznou dušou z môjho okolia. Tak, nech konečne udrie poriadna zima aby sa dalo bežkovať! Majte sa krásne.

Příspěvek ze dne 14.12.2006
Už od malička mám kladný vztah k přírodě. Maminka mě a mou sestru tahala už v kočárku po lese. A jak jsem vyrostla, nic se nezměnilo, až na to, že do lesa nechodím s maminkou, ale s našim pesanem jezevčíkem, nebo s kamarády. Mám ráda jak stromy tak byliny. Už od základní školy mě brali po různých poznávačkách rostlin. Teď, když jsem na střední, jezdím na biologické a ekologické olympiády a moc mě to baví. Teď dělám na jedné práci- Barvení pomocí rostlin, pokud budete chtít, budu nesmírně ráda za jakékoliv informace.Když už si jednou za uherák vlezu na internet, hledám něco o zdravém životním stylu nebo přírodě. A tak se jednou stalo, že sem našla tyhle stránky. Byla jsem jimi unešená. Nejvíc mě zaujal přírodní bazén a kořenová čistička, protože před několika roky jsem si založila něco jako skalku s jezírkem. Jezírko jsem měla špinavé a pořád jsem ho musela čistit. Sice nemám čas, místo ani finance, abych si mohla přírodní bazén pořídit, ale v budoucnu bych ho chtěla mít. Moc se mi také líbí povídání o rodovém statku. Je to umění pěstovat bez chemikálií.I když mě mají kamarádi za „ trošku ulítlou“, berou mě, jaká jsem. Místo diskoték je radši vytáhnu ven na čerstvej vzduch a kupodivu nic nenamítaj, asi mám štěstí na kamarády. Když mají dobrý den, dokonce jsou se mnou schopni diskutovat o ekologických problémech a to už je co říct.Ačkoliv mi je teprve šestnáct, dnes už vím, že nedokážu sedět celý den v kanceláři nebo sedět pořád u počítače. Chtěla bych pracovat venku v přírodě, tam, kde jsem nejšťastnější.

Příspěvek ze dne 23.11.2006
Ahoj, jsme 5členná rodina - se 2 pejsky a různě se měnícím počtem koček.Bydlíme v Radvanicích u Trutnova na polosamotě pod Jestřebími horami. Přestěhovali jsme sem před rokem a půl z města, abychom se naučili žít v přírodě...s přírodou... sami se sebou a pospolu. Žijeme ve sto let staré chalupě se zahradou o třetině hektaru a pozorujeme, zkoumáme, učíme se, zkoušíme - jak chutná orsej před rozkvětem a mladé bukové listy, kde vysadit rybíz a kde angrešt a jak ho bezchemicky uchránit před padlím, které rostlinky netřeba plít a plít a plít, jak upéct chleba a jak uvařit dobrou zdravou polévku, kdy sčesat jablka ze všech těch starých jabloní a jak je uskladnit a jak topit dřevem, když minulý majitel vyboural kachlová kamna a nahradil je kotlem na uhlí... A taky jak porodit doma, jak učit v domácí škole, jak se léčit bez antibiotik a jiných chemických bomb, hledáme a hledáme jak se vrátit k přirozenému a skutečnému životu. Rádi se seznámíme s podobně zaměřenými rodinami. Hezké dny, Lucie a Radek

Příspěvek ze dne 20.11.2006
Mám obrovskou radost, že existujete - vy webové stránky a hlavně vy, spřízněnci, kteří se díky nim virtuálně, vnitřně a možná i fyzicky setkáváte! Jsme s manželem oba rodilí Jihočeši - manžel pochází ze Šumavy, já z Třeboňska. Po pěti letech v Praze jsme se letos v létě přestěhovali do Budějovic a v sídlištním pidibytě se nám v srdcích a hlavách vyvíjí vize o místě k životu, kde bude dobře nejen nám, ale kde bude moci také okolní rostlinný i živočišný svět volně dýchat. Chtěla bych se s vámi podělit o "rodovou chloupku", kterou na samotě postavil můj děda (letos by mu bylo 100 let). Jeho syn, můj otec, ji zvelebuje v duchu svobody a předmechanizačních tradic i poté, co se k ní připlazila okrajová ulice malého městečka. Chaloupka je to malinká, obklopuje ji ale veliký (dlouhý) pozemek. Když mi bylo kolem tří let, začali jsme na něm s tatínkem uskutečňovat sen o vlastním lese (do toho skutečného, co patří všem a nikomu a podle toho vypadá, je to cca 200 metrů): z procházek a objevných výprav jsme vždy přinesli náletové sazeničky stromů a zapíchali jsme je do země v zadní části zahrady. Z pokusu, kterému se sousedé "okrasníci" vysmívali, vznikla oáza: vzrostlé smrky, borovice a modříny, břízka, trnky, černý bez, jeřáb, vřes, brusinky, byliny, mech, houby atd. Žije zde mnoho druhů ptactva, ježci, veverka a všelijaké potvůrky, ve "vymeteném" včelíně po dědovi se před dvěma lety usadily divoké včely. Na les navazuje sad se starými odrůdami jabloní, třešní, švestkou, hrušní. Mezi stromy je louka; roste si, jak uzná za vhodné a dvakrát do roka se nechá od tatínka ručně pokosit. S manželem se zatím pouze zapojujeme do péče o království, jednou snad převezmeme žezlo starého krále a ponecháme zde přírodě ještě volnější ruku... Na skutečný samozásobitelský rodový statek je to zde malé, ale náš rod zde již zakořenil - a kontinuita bude nejspíš vyvažovat metry chybějící do hektaru i vzdálenost od sousedů, kterou nepovažujeme za ideální...

Příspěvek ze dne 20.11.2006
Už několik let cítím, že způsob mého dosavadního životního stylu je potřeba od základů změnit. Mezi svými blízkými si připadám jako mimozemšťan, absolutně naivní a přehnaně optimistická osoba, se svými sny téměř mimo realitu. Práce, kterou vykonávám už 10 let mě ničím nenaplňuje (spíš naopak) a stále hledám způsob, jak toto všechno změnit. Žít svobodně a nezávisle na nikom a ničem a přitom se neocitnout bez přátel na okraji společnosti. Vychovávat své děti uprostřed milované přírody, malovat obrázky a účastnit se dnešního šíleného světa pokud možno v minimální míře. Knihy o Anastázii jsem přečetla 3, čtvrtou mám nyní rozečtenou. Je mi po nich krásně na duši. Objevila jsem tyto stránky náhodou a hned mě přímo uchvátily.... možná, že budu mít štěstí a najdu osůbky v okolí Znojemska se stejnou touhou navrátit se k tradičním hodnotám a přirozenému způsobu života o)

Příspěvek ze dne 15.11.2006
Přeji hezký den, už pár let postupně střádám a čtu knihy o Anastasii (mrzí mě, že jich není víc) a hledám někoho, kdo by se mnou sdílel nadšení pro Anastasiiny myšlenky. Čím více nad nimi přemýšlím, tím se mi zdají logičtější. Už odmala vyrůstám v lásce a v přesvědčení, že duše je věčná. Čtu knihy s duchovní tematikou, pracuji na svém duševním rozvoji a vůbec se snažím žít v souladu se stvořeným a vyzařovat lásku. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, proč to dělám, ale věděla jsem, že tak to má být. A když jsem si přečetla knihy V. Megreho, všechno jako bych pochopila. Těchto 9 knih mi dalo to, co jsem očekávala od toho nesčetného množství předchozích. Představa založení rodového statku mě naplnila takovým blahem, štěstím a láskou, které mi dávají pocit, že už nic jiného v životě nepotřebuji než zvelebit svůj kousek vlasti a tam vychovat plnohodnotné lidské bytosti. Najednou všechno zapadá do sebe.. Velice mě rozhořčuje, jak je dnes naše planeta zdevastovaná, ale na druhou stranu jsem ráda, že se najdou lidé, kterým to není jedno stejně jako mně. Někdy si přijdu strašně malinká a ztracená v hromadě železa a betonu, ve které musím žít, ale myšlenka na můj statek mě drží šťastnou. Zatím ještě studuji VŠ, ale hned až to bude možné, tak si zvelebím kousek půdy. Má duše se čím dál víc dere na povrch a touží - a ona se dočká! Děkuji, že jsem prostřednictvím těchto stránek mohla zjistit, kolik lidí smýšlí podobně jako já.

Příspěvek ze dne 7.11.2006
Ahoj vsichni, zdravim vas z Victorie na zapadnim pobrezi Kanady (proto mi chybi hacky a carky, za coz se omlouvam). Svoji zahradnickou “karieru” jsem zahajila pred tremi roky na ostrove Cortes Island, kde jsem stravila osm uzasnych mesicu ve skole ekologickeho zahradnictvi a permakultury na farme uprostred staletych lesu (www.linnaeafarm.org). Nez jsem se prestehovala do Kanady, nepestovala jsem ani pazitku za oknem, takze jsem nemela tuseni, co se v Cechach v tehle oblasti deje. Ted jsem to chtela zjistit a tak jsem nasla tyhle stranky. Jsem rada, ze se deje :)! Tady v Britske Columbii (a taky na severu Spojenych Statu) se vice a vice lidi venuje permakulture, podpore mistniho drobneho a mestskeho zemedelstvi. Klima tu mame tak priznive, ze bychom mohli byt v produkci potravin v podstate sobestacni (zelenina se da pestovat cely rok s minimalni ochranou v prubehu zimy, rostou nam tu i fiky, mnam! a par lidi uz pestuje i tropicke ovoce jako banany, feioja,persimmon atd.) Vetsina lidi zije v domech se zahradou a prestoze stale prevazuje travnikova kultura spousta lidi zacina pestovat uzitkove rostliny. Taky tu dobrovolnici vysadili permakulturni lesni zahradu na verejnem pozemku mesta, kam kdykoliv kdokoliv muze jit sklizet. A ze je co sklizet – maliny, tresne, mulberry, fiky, bylinky, rostliny do salatu atd. Druha takova zahrada se prave zacala sazet.Ve Vancouveru jsou cele ctvrte, ktere holduji “guerrilla gardening” a vysazuji zahrady na ulicich (pravdepodobne proti predpisum). V lete jsem se tam prochazela a jeden dum byl doslova obrostly obrovskou rostlinou zucchini. Byla to nadhera. Posudte sami z fotografii, jak neco takoveho dokaze zmenit studene betonove ulice (fotky jsou z konce rijna): http://groups.msn.com/gooyducks/guerillagardeninginvancouver.msnw .Jednu sezonu jsem vlastnila dum s velkou zahradou. Jakmile jsme dum koupili, polozila jsem mulch (noviny,travu, listi) na cely travnik a zacala sazet. Fascinuje me kolik existuje rostlin, ktere muzeme pestovat pro potravu, o kterych malokdo vi. Zasadila jsem par mene znamych rostlin jako cinnamon yam (neboli ciinsky yam, ktery snasi nizsi teploty nez tropicky yam), Good King Henry (mnohaleta rostlina podobna spenatu) nebo Groundnut (mistni hliza kdysi hojne pojidana domorodymi Americany). Dum jsem pred nedavnem prodala, tak bohuzel nevim, jak se jim vsem dari. Anastasii, kterou tady kazdy zminuje, jsem necetla, ale doporucuji knihy Daniela Qinna. Predevsim Ishmael, My Ishmael a The Story of B! At nam ty nase zahrady rostou!

Příspěvek ze dne 7.11.2006
Píšu hlavně proto abych se seznámila s lidmi kteří milují přírodu stejně jako já, v okolí kde bydlím nikdo takový není, kamarádky mají úplně jiné zájmy a nejhorší je, že si připadnu, že do mojí rodiny vůbec nepatřim. Bydlím u rodičů a za domem máme zahrádku, z které sem si chtěla udělat ekozahrádku, ale první hádky začali tím, že mi babička zapálila kompost (říká, že to neni na zahradě hezký) pak mi brácha nevědomě posekal bylinky a maličký stromky. A od té doby sním jen o tom až konečně budu mít dost peněz abych si nechala postavit ekologickej domek na vesnici, která bude celá ekologická :), ale takovou neznám. Chtěla bych se podívat z okna a vidět kolem jen stromy, a ne pořád jako teď zavírat okno, protože zas někdo něco pálí, že se nemůžu ani nadechnout. Z jedné strany máme souseda, který pálí snad všechno, a z druhé který se snaží zbavit trávy tím, že na ni lije postřik. A nikomu kolem to nevadí, jen mě.

okr.Břeclav

Příspěvek ze dne 7.10.2006
Jako malá holka jsem trávila celé prázdniny na stanovém táboře uprostřed neporušené přírody Jižních Čech nebo na naší chatě s rodiči. 2 měsíce v přírodě. Doteď si vzpomínám, jak jsem se cítila šťastná a už v 10 letech jsem se děsila příjezdu do vyprahlého panelákového bytu. Mívala jsem sny o tom, že lidi mají obrovské „jiné“ schopnosti, že nemusí být nemocní a bát se smrti a tak.... A zdávalo se mi o tom, jak budu jako dospělá žít v nádherné zahradě a budu totálně happy. Časem jsem na tohle všechno zapomněla a uvěřila, že to není pravda. Vysokoškolské studium mi však přineslo pochopení, že celý náš společenský systém je jednoduše neudržitelný a že už to takhle moc dlouho nevydrží. Odpověď jsem našla ve svých snech z dětství. Pak se ke mě dostaly knihy o Anastasii a já jásala radostí, která se znásobila objevením těchto stránek a lidí, kteří věří v to samé a jsou tak blízko. Vystudovala jsem zahradní architekturu a tento rok končím studium urbanismu. Po návštěvě úžasného parku v Duisburgu, kde byl ze staré ocelárny vybudovaný sad a park, jsem se rozhodla jít studovat obnovu brownfields (starých továrních areálů) do Mnichova. Snažím se překládat německé knihy o permakultuře, jezdit po seminářích a něco z toho spolu se svými zkušenostmi nebo teoriemi zveřejnit na webu www.ZahradaProRadost.cz. Pomáhám tvořit jak v realitě tak v myšlenkách naše rajské zahrady, kde cítíme a víme, že Bůh je v každém listu a pod každým kamenem. :) Tak hurá do práce! Hledám nějakého šikovného a tvořivého tesaře, který by měl chuť vyrábět do zahrad originální houpačky, různá ptačí krmítka a udělátka pro zvířátka, sušičky ovoce... A pak nápaditého košíkáře pro výrobu altánků, carportů...

Brno

Příspěvek ze dne 28.9.2006
Dobrý den všem spřízněným lidičkám :-) Již delší dobu se zajímám o alternativní přístupy života, mimo jiné jsme s kolegy založili „Klub harmonie a sebepoznání“, kde se věnujeme, zatím jen v plenkách, přírodním terapiím k nápravě zdraví. V létě jsem se dostal k literatuře, která je v podstatě „kuchařkou“ přírodního života – Anastasie a její další díly (1.-8/1-2.díl), autora V. Megreho, a dále Dohoda s nemocí a Síla záměru, autora Simelnikova. Realizace Vámi popisovaných projektů je velkým přínosem pro všechny, kteří si to zaslouží a jsou ochotni nastoupit i podstoupit tuto nelehkou cestu z dnešního přetechnizovaného života. O vývoji našeho projektu se budete dozvídat na našem webu „klubharmonie.cz“ a my se s Vámi určitě sejdeme ohledně realizace naší rodové osady na Kokořínsku. V současné době máme základ (objekt), nyní hledáme s kolegy možnosti nezbytného rozšíření. Přeji všem zúčastněným mnoho trpělivosti, pozitivního myšlení i kolektivní podpory a především prospěch z nastoupené cesty pro nás všechny:-) HonzaU

Mladá Boleslav

Příspěvek ze dne 26.9.2006, aktualizace 27.10.2008
Návrat koncovky aneb zdravé muzicírování. Vice na http://fymusti.wz.cz.

Skalka u Doks

Helena Vlašínová (1953)
Ořešín, Drozdí 7, 62100 Brno
domů: 541237949, do práce: 545133021

Příspěvek ze dne 7.9.2006
Zdravím vás všechny. Listovat těmihle stránkami a číst vaše milé vzkazy je jako pít čerstvou vodu ze studánky. Těší mne, že je nás stále víc, pro které je příroda vyšší hodnotou než technika a kteří dokážou nad její dokonalostí a krásou stále znovu a znovu žasnout. Už dlouho se snažím povzbuzovat všechny lidičky, co o to stojí, že lze zahradničit v souladu s přírodou, zcela bez chemie, bez rytí i bez zbytečného zalévání. Moje „zanedbaná“ a trochu živelná „lesní zahrada“ s permakulturními prvky, založená hlavně na samovýsevech, je pro mne stále otevřená knížka. Přijďte si taky počíst. Ráda se s vámi podělím o zkušenosti, o semínka nebo rostlinky, případně o úrodu planých i jiných rostlin. Nebo se můžeme sznámit na některém ze Setkání přátel přírodní zahrady, které pořádám každé první pondělí v měsíci kromě prázdnin od 17.30 do 19 hod v Domě ochránců přírody na Panské 9 v Brně. Přeji krásné babí léto a těším se na shledanou. Internetové stránky zatím nemám, nabídku některých semen najdete na www.gengel.webzdarma.cz. Hela

Příspěvek ze dne 21.8.2006
Za objevení těchto fantastických stránek musíme poděkovat nám doposud neznámému stromu na naší nedávno získané zahradě, ze kterého se vyklubal rakytník. Ve snaze dozvědět se o něm co nejvíce, jsme po zadání do vyhledavače objevili i tyto stránky. Je báječné a hlavně povzbuzující zjistit, že „v tom“ nejste sami. Již pár let máme s manželkou pocit, že jsme asi trošku divní: nejásáme nad nově otvíranými supermarkety, neprahneme po ničem co je „in“ a „trendy“, nevěříme reklamám a děsí nás neuvěřitelné zabíraní životního prostoru pro výstavbu satelitních městeček, průmyslových zón a silničních obchvatů již nevyhovujících obchvatů. A tak jsme jednoho dne sebrali odvahu k prvnímu kroku – pryč z města. Do maličké vesničky severně od Hradce Králové. Z důvodu momentální absence financí však pouze do pronájmu, takže o stavbě čističky či náročnějším budování uvažovat nemůžeme. Je tu ale nádherná zahrada a tak se budeme zaměřovat hlavně na ni. Takže jsme odhodláni začít se permakulturně vzdělávat a doufáme, že ten rodový statek nás přece jenom nemine. Rádi bychom navázali kontakt s někým podobně smýšlejícím v našem okolí a společně zauvažovali o nějakém větším projektu. Neboť jsme toho názoru, že samotný rodový statek je přes svoji dokonalost přeci jen snadno zranitelný. Pokud by vznikaly větší celky, snadněji by odolávaly developerským nájezdníkům či dalším ničitelům, o výhodách vzájemné výpomoci či výměnném obchodu ani nemluvě. Takže hodně úspěchů a pevnou naději !

Tesařová Dana (1965)
tesarova.d@seznam.cz , 605 730 388

Příspěvek ze dne 16.8.2006
Nikdy jsem si nemyslela,že i já se budu zajímat o zahradničení. Ale po přečtení knih o Anastasii mi došlo,že pokud nechci být pouhým biorobotem, který je ovládán společností, musím se svým životem rychle něco udělat. Rodový statek vidím jako jedinou příležitost, jak se vymknout novodobému otroctví, jak udělat svůj život a život blízkých šťastnější. Držím všem palce. Ať se nám to budování daří.

Zábřeh na Moravě

Bartákovi (Pan otec-1973, paní máma-1979, ratolesti-2002 a 2005)
bar73@seznam.cz, 777135753, Obořice 2, 53825 Nasavrky

Příspěvek ze dne 30.7.2006
Po přečtení tohoto webu nejde jinak, než se do Klubu přihlásit :-) Až budete mít cestu kolem našeho statku,čisté permakulturní úmysly, popř. rakouskou kosu, stavte se u nás na kváskový chléb nebo kompostovací toaletu a snad se už i smočíte v přírodním jezírku :-) Jen nám dejte předem vědět, abychom dali na kafe :-) Plňme si své sny a držme svou víru.
PS. Bereme na pomoc každé permakulturní ruce (i liché :-)

Příspěvek ze dne 13.7.2006
" Kdo hledá, ten najde.", "Ptej se a bude ti odpovězeno." - tak nějak jsem přišla k tomuto webu. Zdravím všechny z klubu a hlavně děkuji manželům Svobodovým že jsou a dělají to, co dělají. Mám z toho všeho radost a ta se ještě násobí když vidím že lidí, kterým záleží na naší planetě, na nás samých a na smyslu bytí, přibývá. Obraz rodového statku pro mou rodinu si postupně vytvářím, a teď vidím, že nejsem sama. Nyní bydlím se svými dvěma malými dětmi a psem v malém panelákovém bytě a i tady jsme spokojení - našla jsem ho za pomocí intuice a k téhle etapě mého života se hodí. I tady jsou hodní sousedé, rajčata a byliny na balkoně taky rostou, děti zde mají kamarády, a já tady mám dobré podmínky pro začátek svého podnikání. Zařizuji lidem bydlení dle principů feng-šuej, prodávám ekol.čistící prostředky a ekol.prací program, přírodní kosmetiku, dřevěné hračky,... Jak jsem ale psala, rodový statek se mi rodí v hlavě. Ještě nevím jestli do toho půjdu sama nebo až najdu životního partnera. Bude to prostě až budu mít pocit, že je ten správný čas a konstelace. Přeji všem hodně zdaru a naší planetě hodně rodových statků.

Příspěvek ze dne 1.7.2006
Zdravím všechny příznivce ekozahrad. Jsem rád, že existují lidé kteří chtějí Zemi něco dát. A nemusí toho být hodně. Dnes se člověk nebere jako součást přírody. Je to pěkné, když chce někdo vlastnit kousek půdy a starat se o ní. Lidé z měst dnes ve velkém osídlují venkov. Domů přibývá. Ne každý ale naslouchá co příroda, okolí, Země potřebují. Zakládání ekozahrad a rodových statků mi připadá jako dobré řešení. Je to nenásilné citlivé a přirozené pro mnoho lokalit, kde dnes místo toho vyrůstají satelity, průmyslové zóny a dálnice. Bydlím s manželkou a dvěma dětma v malém dřevěném domku s malou zahradou, ale myslíme si, že by jsme mohli v té věci podniknout ještě víc. Rádi bychom se seznámili s někým z našeho okolí,kdo uvažuje podobně. AHOJ!

Příspěvek ze dne 30.6.2006
Som vdacny panovi Svobodovi za tieto stranky. Nasiel som v nich moju skonkretizovanu predstavu o zahrade, ktoru som si nevedel celkom predstavit, len som o nej tusil. Pomohli mi otvorit oci a utvrdili ma v tom, ze moje predstavy o "bezudrzbovej" rekreacnej zahrade su zrealizovatelne, tesne pred kupou storocnej chalupky na severnej strane Karpat so zahradou, cez ktoru preteka potok. Po precitani vecsiny clankov moja predstava o vzhlade tejto zahrady o 5-10 rokov bola ovela jasnesia. Mokradove meandre, jazierka, prirodny bazen, vodopadiky, ovocny prales aj s rozkvitnutou "jedlou" lukou. Zatial som ako tak zvladol "vodne" hospodarstvo (aj s jarnou aspon 200 rocnou vodou), a zeleninovu zahradku s kvapkovou zavlahou Family Drip. Momentalne optimalizujem archimedovu skrutku, s ktorym chcem "zadarmo" dostat vodu z potoka do 5 m vysky a tym zabezpecit pre zahradu nevycerpatelny "pramen zivota". Stranky www.ekozahrady.com vo velkom prispeli pri objavovani svojho dalsieho ja ako "zahradkara" a "permakulturistu" okrem pocitacoveho workoholika.

Markéta Fischerová (1975)
mfischerova@chello.cz

Příspěvek ze dne 14.6.2006
Co bych chtěla sdělit ostatním? Jste všichni úžasní a bude mi ctí, když se budu moci počítat mezi Vás. Vlastě si už nepamatuji, jak jsem se k permakultuře a ekozahradnicví dostala. Bude to asi tak 4 roky. Myšlenka mě hrozně nadchla, podařilo se mi sehnat alespoň malou zahrádku, pak se to ale nějak vymklo z ruky - nějak jsem neměla sílu odolat "dobrým radám", co všechno na zahrádce musím a co nesmím. Pak se narodila dcerka a péči o zahrádku převzal manžel. Teď jsem se přes duchovní věci dostala zpátky k ekozahradám a jsem opět nadšena. Nyní už si nic namluvit nedám a půjdu svou cestou. Mým snem je samozřejmě rodový statek, jak jinak. Zatím je ve fázi myšlenek a studia. Až bude dcerka větší, určitě se zúčastním nějakých kurzů. Jelikož myšlenky jsou tvůrčí, věřím, že se jednou můj sen splní. Taky doufám, že se mi podaří stejně nadchnout manžela (zatím to vypadá na strachomila obecného). Protože jsem vlastně téměř na začátku a ve fázi teoretických příprav, uvítám Vaše zkušenosti. Srdečně všechny zdravím a děkuji za krásné a poučné stránky.

Hlučín