|
|
sekce: Ekozahrada Past na zahrádkáře Většinu činností a postupů člověk provádí stereotypně. Mnohdy vůbec nepřemýšlíme proč, ale děláme to tak a ne jinak. Dělají to tak ostatní, dělalo se to tak vždycky, jinak to nejde ... přesně to jsou důvody pro pravý a pohodlný stereotyp. My lidé máme stereotypy rádi, a každá otázka která ho zpochybní, je stejně nepříjemná, jako budík po ránu - zrovna když se nám něco hezkého zdá. Jenže spát nelze věčně, jednou je dobré se probudit a začít něco rozumného dělat. Některé otázky narušují velmi efektivně zdánlivou logiku stereotypních činností a zvyklostí. Není proto ani tak důležité dávat odpovědi, jako klást ty správné otázky. Každá dobrá otázka už v sobě odpověď obsahuje, a je jen na člověku, aby si tuto odpověď sám pro sebe uvědomil. Určitě existuje mnoho odpovědí, některé z nich velmi dobré a záludné, odvolávající se na vyšší kriteria - ale ta nejvíce pravdivá je zrovna ta jedna, kterou si člověk hájící své stanovisko nikdy dobrovolně nepřipustí. Tato metoda funguje ve všech oborech lidské činnosti. Stránky které čtete jsou hlavně o zahradách, následující otázky budou tedy určeny k probouzení tázacích center v hlavách nás zahrádkářů.
Proč hubíme květiny, které rostou samy a jsou léčivé, a vysazujeme jiné,
které potřebují neustále naši péči a jsou nám k ničemu?
Kdo rozhodl, že maceška je hezčí než pampeliška?
Proč se do zahrad s neutrální a zásaditou půdou, ve které roste téměř
cokoliv, navážejí tuny kyselé rašeliny pro výsadbu zbytečných vřesovištních
rostlin, když se tím ničí vzácná rašeliniště a vřesoviště jinde? Proč
si na zahrádku vysazujeme z větší části neplodné kultivary keřů a
kupujeme v obchodě drahé, chemicky ošetřené ovoce, dovezené přes
polovinu světa?
Proč zahradu zaléváme chlorovanou pitnou vodou za kterou platíme, a dešťovou
necháváme většinu času odtékat ze střechy do kanálu?
Proč jezdíme na výlety do divoké přírody a na vlastní zahrádce s ní
bojujeme?
Proč každoročně pracně vysazujeme okrasné letničky, když existuje nepřeberné
množství trvalek?
Proč supermarkety ve svém oddělení pro venkovní zahradu mezi jinými nabízejí
i druhy, které v naší zemi obvykle nepřežívají zimu?
Proč ve volném čase sekáme, stříháme a postřikujeme zahrady, když nám
už nezbývá další čas je nějak využít? Proč jsou trávníky „vyspělých“ zemí třetím největším zemědělským odvětvím na světě, když milióny lidí a dětí v rozvojových zemích trpí hladem?
Jaký má smysl "opečovávat" cizokrajné rostliny na vlastní zahradě a současně
lhostejně přihlížet ničení vlastní okolní přírody?
Proč my máme právo dělat si co chceme a slimák ne? Působí mšice, housenky, mandelinky, hryzci a ostatní „škůdci“ větší
škody na této planetě než současný styl zemědělství a zahrádkaření?
Proč se v parcích a veřejných prostranstvích už nesázejí stromy a
keře s jedlými plody pro lidi a ptactvo? Proč myslíme, že keře se musí stříhat, když v přírodě je nikdo nestříhá?
Dáme svému dítěti raději červivé jablko, nebo jedovaté jablko?
Chceme jíst zdravě pěstované plodiny, nebo plodiny úplně zbytečně
geneticky manipulované, u kterých nikdo neví, co se z toho vyklube?
Chceme být každodenně pokusnými zvířátky nadnárodních zemědělských
firem, které se zajímají jen o své miliardové zisky?
Proč se ničí poslední zbytky přírody kvůli zemědělství, a na většině
zahrad se nepěstuje ani to, co by rostlo a plodilo úplně bezpracně?
Je dnešní převládající zahradní styl více o lásce k přírodě,
nebo o lásce k motorové technice, chemickému průmyslu a konzumnímu
nakupování „věcí“?
Nepřímá odpověď na každou z otázek by mohla znít: „Byznys, jako obvykle.“
Je na každém z nás snažit se vrátit zacházení s přírodou do stavu, kdy nebudeme cítit závislost na regálech supermarketů. Příroda sama disponuje tak úžasným množstvím energie, že je naprosto směšné aplikovat člověkem vyrobené vodičky a granulky, abychom jí, chudince, pomohli. Aby k něčemu na té naší zahrádce vypadala. Bohužel laikům je vnucován v zahradních centrech velmi nevhodný sortiment rostlin záměrně, jinak by totiž nemuseli mít chuť utrácet za nepotřebné a předražené doplňky, a to by se nějakému tlustému pánovi s doutníkem a mezinárodní zahradnickou firmou nemuselo vůbec líbit.
Přeji hezký den a příjemné myšlenky na neodvratně se blížící změnu. autor článku: Jaroslav Svoboda, 2004
Ostatní články v sekci Ekozahrada:
|
|
|