Přírodní bazén

"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."

Úvodní

Ekozahrada

Rostliny

Klub

Kurzy

Doporučuji

Kontakt

Přírodní bazén

neboli koupací jezírko, biotop

Toto jsou názvy pro bazén, který nepotřebuje chemii, není modrý, čistí se jednou za pět let a celoročně u něho můžete relaxovat. Funguje na principu přírodního čištění vodními rostlinami. Každá voda (kromě destilované) obsahuje živiny potřebné pro bujný růst řas, které se do ní stále dostávají z okolí. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a vše v ní poroste hustým řasovým kobercem. Nejsnadnějším řešením je nechat vodní a pobřežní rostliny odebrat z vody tyto živiny pro svůj vlastní růst. Rostliny zkonzumují ke svému růstu živiny z vody, díky čemuž nejsou tyto živiny dostupné řasám. Rostliny v bazénu potom vyrostou a namnoží se podle čistoty vody - v kalné a na živiny bohaté vodě budou velké a více živin tak spotřebují, v čisté vodě bude porost rostlin menší a i přesto udrží vodu čistou. Takový malý zázrak.

Přírodní bazén Dana a Markéty Mikušíkových, čerstvě po dokončení. Foto poskytl D. Mikušík, www.vianatura.cz .

Klasický bazén nemůže fungovat bez chemických přísad, filtrů, nebo jiných metod čištění vody a zabíjení organismů v ní, protože k udržení křišťálově čisté vody v jakékoliv holé nádrži nemá příroda žádný důvod. Vše na této planetě, od nejmenší řasy po největší strom, se snaží žít. Udržovaní sterilní čistoty v místě, které splňuje všechny předpoklady ideálního prostředí pro rozmanitý život (slunce, voda, vzduch) není možné bez nepřirozeného a neustálého boje. Přírodní bazén funguje díky opačnému přístupu, vnímavému k přírodním zákonům. Všechny přirozené procesy jsou v něm zapojeny jako naši pomocníci, šetří nám práci s čištěním, naše zdraví i peníze za údržbu.

Tato metoda zakládání bazénů pochází z Rakouska a Německa a je stará desítky let. V zahraničí se stává moderním trendem a u nás také získává na popularitě velmi rychle. Ostatně je opravdu štěstí, že některé nové módní trendy zavrhují chemii a umělost a vydávají se směrem přírodní harmonie a bezpracnosti.

Horská jezera (například "plesa" v Tatrách) jsou křišťálově čistá, protože neobsahují dostatek živin pro růst čehokoliv a jsou celoročně velmi studená. Naše velké rybníky a přehrady jsou zase v létě plné řas a sinic, protože obsahují obrovské množství živin z bahna a mají nepoměrně malé množství pobřežní vegetace nebo mokřadů, jež by automaticky plnily čistící úlohu (jsou nahrazené ukousnutými břehy, betonovými břehy, plážemi, atd.). Je v nich navíc mnoho ryb a rybáři nemají zájem na čisté vodě - v té se ryby neuživí. Do mnoha rybníků se záměrně navážel hnůj, aby se podpořily vodní organismy, kterými se ryby živí a pěkně tloustnou. Pravý přírodní rybník či jezero má vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. V našich podmínkách jsou to převážně orobince a rákosy, ty méně bujné druhy rostlin se většinou po lidských zásazích do ekosystému zachovaly jen v chráněných oblastech.

V zahradním biotopu se jednoduše pokusíme nastolit ekologickou rovnováhu tak, aby příroda dělala všechno za nás. Koupací jezírko se proto musí skládat ze dvou hlavních částí - plavací části hluboké alespoň dva metry a tzv. regenerační zóny, která je mělká, zarostlá vegetací a může mít několik hloubkových stupňů pro různé druhy rostlin. Takový biotop má oproti klasickému bazénu jen jednu zásadní nevýhodu - potřebuje k dokonalému fungování velký prostor, celkově alespoň 80m2 a více, běžné velikosti jsou přes 100m2. Lidé kteří nemají dostatečně velkou zahradu a chtějí jezírko, by se měli smířit s tím, že na koupání nebude příliš vhodné, i když experimentovat se dá i s koupacím bazénem velikosti už 40m2.

Tento kruhový a hluboký přírodní bazén připomíná zatopený sopečný kráter, fólie je dobře maskovaná.

K nevýhodám přírodních fóliových bazénů patří i pořizovací cena, která je vyšší než jen vybagrování díry. Potřebujete kvalitní fólii svařenou na míru díře, a pod ní geotextilii, která jí chrání proti protržení. Ve srovnání s klasickým modrým bazénem je to lepší verze, ale ve srovnání s úplně přírodním jezírkem je to pořád umělý a trvale neudržitelný prvek. Životnost vodního díla závisí na životnost fólie, která se odhaduje na desítky let. Na pozemcích kde je podloží s příměsí jílu, nebo úplně jílovité, bude pravděpodobně tento bazén fungovat (po dočasném několikaletém poklesu hladiny) i po porušení fólie, která tím ztratí svou těsnící funkci a těsnění se po pár letech nasákání podloží a boků jezírka ujme jíl a hladina opět stoupne na maximum (po doplnění vody načerpáním, nebo zimním táním). V písčitém a kamenitém podloží zřejme jednou voda uteče úplně. Je potřeba o tom vědět, ale není nutné nechat se tím od stavby přírodního bazénu odradit, může vám skvěle sloužit celý život.

Další alternativou je vybudování rybníčku nebo přírodního jezera bez fólie, což je snadné v případě dostatku jílovitých složek v půdě a podloží, za použití metody vytváření dna dle Seppa Holzera. Ovšem tato verze nebude nikdy tak čistá a luxusně vypadající jako plastová varianta (vše na okolních fotkách je fóliové), protože fólie izoluje nejen vodu uvnitř díry, ale i okolní půdu plnou živin na druhé straně. V několika prvních letech může být jílové jezírko hodně kalné a i při kvalitním osázení nebude nikdy voda průzračnější, než jaká může být v tom nejčistším rybníku (tzn. zřejmě bude čistší než v běžných rybnících). Někomu to vadí, někomu ne, lidé se v rybnících koupou. Další nevýhodou je, že hladina vody se udrží na maximu obvykle nejdříve po třech letech, někdy později.

Fóliové přírodní bazény, postavené dle všech odzkoušených pravidel a dobře osázené rostlinami, fungují na 100%. Vyskytuje se mnoho firem a jednotlivců, kteří vám mohou tvrdit (většinou z komerčních zájmů nebo nevědomosti), že takový bazén se bez filtrů, čerpadla nebo jiného čištění neobejde. Nevěřte jim, funguje to, důkazů v praxi je spousty. Žádnou techniku ani elektřinu k provozu čistého a krásného přírodního bazénu nepotřebujete. Dobrovolně a jen pro radost si můžete pořídit třeba nějakou fontánku na solární pohon, ale potřeba to není. Vyjímkou jsou bazény předem navržené tak, že čistící zóna s rostlinami neobklopuje koupací část, ale je umístěna opodál, něco jako kořenová čistírna. Voda se do ní pak z bazénu čerpá a samospádem se do bazénu vyčištěná vrací. Toto se používá na větších přírodních koupalištích a při předělávkách klasických bazénů, kde není možné nebo praktické jiné řešení situace.

Na těchto obrázcích je ukázka bazénu s nuceným oběhem vody skrze čistící zónu, zřejmě má i nějaký mechanický filtr. V tomto případě to bylo záměrem designu, ale jiný styl navrhování bazénu by tuto potřebu přídavného čištění mohl snadno vyloučit.

Do všech typů přírodních bazénů se nedoporučuje dávat ryby. Ryby žerou, kakají a ryjí ve dně, čímž se kalí voda a živin přibývá, tím přibývá i řas a zákalu vody. Některé ryby žerou vodní rostliny. Pokud tam ryby dáte, mělo by jich být jen malé množství. Množení i znečištění se dá regulovat vhodným výběrem druhů a omezeným zdrojem potravy. Druhy ryb a jejich požadavky popisuji ve své knize ("Kompletní návod k založení EKOZAHRADY a rodového statku" - vydalo nakl. Smart Press). Ani nemá smysl přemýšlet v souvislosti s koupacím jezírkem o kachnách. Vypuštěním čtyř indických běžců do naší ekozahrady kompletně skončil můj experiment s malým 40m2 přírodním bazénem, který okamžitě s nadšeným kvákáním obsadily, vyžraly všechny vodní rostliny a udělaly z něho kalný bahenní kačák. Dopřál jsem jim to s láskou v srdci, protože jsme se stěhovali jinam a tito opeřenci vodní plochu k životu potřebovali, ale pro udržení přírodního bazénu ve stavu na koupání lidí musí mít kachny striktně vymezen svůj výběh (s vlastním rybníčkem), a nemít žádnou možnost přístupu k vašemu bazénu.

Chcete chovat ryby? Pak budete mít rybník...

Pokud máte zájem vidět a dozvědět se více o budování přírodního bazénu který je na fotce níže, klikněte sem.

Fotky jinak neoznačených bazénů v tomto článku byly pořízeny při návštěvě ukázkové přírodní Zahrady šesti smyslů Kittenberger (Rakousko) a největšího rakouského areálu přírodních zahrad v Tullnu (Rakousko) v roce 2010.