"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
|
sekce: Kurzy Říjnový Kurz Ekozahradního Designu (K.E.D. 9) 19.-22.10. 2006 Ve druhé polovině polovině října 2006 nám proběhl tento úplně poslední kurz se zkratkou K.E.D., od příštího roku budou následovat (kromě kurzu Design Rodového Statku) jen samostatné kurzy konkrétněji a hlouběji zaměřené na jednotlivé oblasti v ekozahradě. Zde jsou ti šťastlivci, kteří se přihlásili v čas, na rekordní počet zájemců totiž bohužel místo v tomto kurzu již nezbylo.
Tato fotografie je samozřejmě také součástí výuky: nasměrováni na slunný jih v pravé poledne demonstruje, jak šťastná a osluněná může být nějaká choulostivější teplomilná rostlinka uprostřed sluneční pasti v jedlém lese. Takže jakákoliv nařčení z dopuštění se fotografické chyby rezolutně odmítám :-) Rostlinka samozřejmě nemusí tolik mžourat a ve sluneční pasti není také nezbytně nutné umisťovat na severní stranu kostel.
V přednáškové místnosti vznikla zase tzv. informační past, na následujících obrázcích vidíte východní, severní a západní část. Z jihu do ní přicházelo nejvíce informací.
Ale zřejmě díky dobrému designu a dvěma užitečným živočichům v kuchyni byl i zastrčený severní kout nesmírně úrodný - vidíte, zde právě probíhá sklizeň.
Z krátké odpolední procházky: Nenechme se zmást fotografií, přistání UFO není součástí kurzu (ani za příplatek). Naše příroda oplývá takovým bohatstvím, že žádné nové vesmírné breberky ke své zábavě nepotřebujeme. Naučíme-li se dívat, pak uvidíme i v těch nejobyčejnějších věcech mnoho přírodních poselství a odvodíme důležité informace o stavu místa a prostředí kolem nás.
Česáčková pauza: Další dlouhé sezení u promítacího plátna a diskutování o tajích ekozahrad bylo potřeba trochu zpestřit a protáhnout se. Tentokrát k tomu výborně posloužil kvalitní teleskopický Fiskars česáček. Nejen, že pomáhá odblokovat strach z vysokých ovocných stromů, ale ještě přináší radost z lovu ovoce a sportovní vyžití :-) Za reklamu od výrobce bohužel placeni nejsme, ale odměnou nám byla skvělá jablka ze stromu vedle budovy, která po sklizni touto metodou přímo toužila. Ostatní plody se po dopadu na tvrdou zem ihned zničily.
A zde je výherce soutěže o sklizeň nejvýše visícího jablka:
Ano, i ženy si vedly v této disciplíně velmi dobře:
Vystřelování navoněných růží na pouti pro svou milou je už ohrané. Biojablko sklizené odvážným jinochem, to dneska frčí ...
Díky nůžkám na konci česáčku lze sklízet z jabloně i řízky! Milovníky telátek však musím zklamat, v tomto případě se jim říká rouby a obalované jsou nic moc. Na ně je ale ještě brzo, stříhají se až v zimě- v době vegetačního klidu - za bezmrazých dní.
Hmm... zase jabko :-(
Jó, takový skalník obsypaný bobulkami, o ten je rvačka. Naštěstí stačí jedna bobulka a nikdo se o něj už prát nebude. Ne že by byl jedovatý, ale chutná víc ptákům než lidem. Naše původní opadavé druhy skalníků jsou také skoro bez chuti, ale přeci jen jsou lepší než tenhle stálezelený plazivý. Předci si bobulky toho našeho prý sušili a přidávali je rozemleté do chleba.
Poslední vřelé rozloučení s novými přáteli, než se rozprchneme tvořit krásno do svých domácích zahrádek.
A zazvonil zvonec, a poslednímu KEDu je konec. Děkujeme všem, kteří se těchto kurzů zúčastnili a těšíme se na fotky z vašich ekozahradních zákoutí - samozřejmě až to začne růst. Nevylučujeme do budoucna ani zorganizování nějakého hromadného setkání pro všechny absolventy.
|
|
|
