Takže pokud na mé zahradě roste strom, jehož větve přesahují  k sousedovi, padá tam ovoce (a listí), ovoce spadlé na zahradu souseda se nemůže nikdy automaticky stát sousedovým, ani když mám písemnou dohodu, neboť je moje stejně jako ten strom (je to přírůstek, plod). Tedy i když s ním uzavřu dohodu, byť i písemnou, že se část ovoce stane jeho, může být taková dohoda neplatná - stačí, když ji on sám nebo jeho dědic či manželka zpochybní nebo nedodržuje, pak je mi taková dohoda na nic. Naopak s dobrým sousedem se můžu dohodnout na čemkoli , nemusím to mít písemně, a pokud to oba dodržujeme, je to okej.

    Mám právo si své plody z jeho zahrady posbírat, ovšem jen s jeho dovolením - nesmím porušit nedotknutelnost jeho vlastnictví - mohu vstoupit na jeho pozemek jen s jeho svolením. Stejně tak bych si měl uklidit to listí, opět s jeho svolením ke vstupu. Dokonce zákon ukládá sousedovi, na jehož pozemek přesahují větve z mého stromu, umožnit mi tam v nezbytně nutné míře vstoupit, pokud to vyžaduje údržba mého pozemku – tedy např. za účelem ošetření větví nebo očesání plodů.

    Pokud jde o větve, které sousedovi vadí, (stíní nad přiměřenou míru, též je z nich "nepořádek" v podobě listí, pominu, že poskytují sousedovi cenný  mulč a zdroj živin), má právo chtít, abych je ořezal (brr), dokonce je může ořezat sám (platí to i kořenech stromů), ovšem šetrně a ve vhodné roční době. Pak by mi je, pokud se bude důsledně řídit právní úpravou, měl naházet za plot, protože jsou moje – jsou z mého stromu, stejně jako spadané plody.

Takže odpovědi na otázky uvedené v úvodu článku jsou zhruba následující:

    "Má soused právo uříznout větve mého stromu nad svým pozemkem?" Ano, pokud ho nad míru přiměřenou poměrům obtěžují (např. stíní mu na bazén, na záhon s jahodami, nikoli však, pokud mu třeba moje větve vrhají stín někam, kde to nevadí, např. na kompost…). Nesmí tak však učinit nešetrně nebo v nevhodnou roční dobu.

    "Mohu nějak zajistit, že nikdy nepoškodí strom, který jsme po jeho souhlasu vysadili blízko k jeho plotu?"  Nemohu. V momentě, kdy mu větve toho stromu začnou vadit, tedy v nadměrné míře ho obtěžovat (viz předchozí odstavec), může je šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit. Nehraje zde roli, jestli při zasazení stromu s jeho zasazením souhlasil.

    "Kdo má právo na úrodu ze stromu přesahujícího plot?" Vždycky vlastník stromu, resp. pozemku, na kterém strom stojí. Ať už ovoce visí na stromě nebo spadne.

    Jak vidíte, je to složité a proto je lepší ošetřit to spíš prakticky než právně, jak správně radí Jaroslav - sázet v dostatečné vzdálenosti od plotu. S dobrým sousedem se dohodnu na čemkoli i bez písemné smlouvy, a dokud to budeme oba dodržovat, je to okej, soused se však může přestěhovat. S obtížným sousedem sázím tak, aby nic radši nezasahovalo na jeho pozemek, a naopak, pokud on tam chce blízko plotu něco postavit nebo zasadit, dbám předem, aby to bylo v dostatečné vzdálenosti od plotu.

    Doplňující dotaz : A lze to zanést jako věcné břemeno? Mám na mysli starý strom, nový strom.... a za jakých podmínek tak lze učinit?

   Předmětem věcného břemene bývá např. právo cesty, průchodu, vedení kabelu přes sousedův pozemek, svedení vody, čerpání vody ze sousedovy studny. S věcným břemenem v podobě stromu či jiných porostů jsem se zatím nesetkala, ale proč ne? Proto jsem na přednášce o věcných břemenech nedávno vznesla dotaz, zda lze problematiku stromů přesahujících na pozemek sousedův ošetřit věcným břemenem, a dostalo se mi odpovědi, že nikoli, neboť sousedské vztahy dostatečně upravuje občanský zákoník ve svém paragrafu 127 (viz odpovědi na předchozí dotazy). Vznesla jsem tedy stejný dotaz na právní oddělení katastru nemovitostí a odpověď zněla – proč ne, pokud je obsah věcného břemene dostatečně jasně specifikován a zakreslen v geometrickém plánu – mohou si strany sjednat cokoli a katastr to zapíše. Takže – pokud teorie a praxe nejsou zajedno – nabízí se možnost – vyzkoušet to.

    Takže pro ty, kdo to chtějí zkusit:

    Věcné břemeno je povinnost povinného (vlastníka nějaké nemovitosti) něco strpět, a tomu odpovídá právo oprávněného něco činit. Musela by se udělat písemná smlouva o zřízení věcného břemene, kde by byla zakotvena povinnost povinného strpět např. přesah větví stromů ze sousedního pozemku, s přesným umístěním - např. na severní hranici pozemku, nejlépe se zakreslením v situačním nebo geometrickém plánu, a dále např. povinnost povinného strpět vstup oprávněného na svůj pozemek za účelem sklizně plodů, ošetřování stromu apod. - opět vyznačit místo, kde se může oprávněný pohybovat, v situačním/geometrickém plánu. (Zároveň by mohla být zakotvena pro oprávněného povinnost uklízet spadlé větve, listí, ovoce...)

    Věcné břemeno může být zřízeno buď tak, že se váže:
- k osobě (konkrétní člověk)
- nebo k nemovitosti (nejčastěji sousední),  - pak přechází na právní nástupce vlastníka - na toho, kdo nemovitost později koupí, zdědí.... V tomto případě je lepší druhý případ - ve prospěch vlastníka nemovitosti (pozemku).

    A za jakých podmínek?
    Věcná břemena lze zřizovat úplatně i bezúplatně - to je třeba do smlouvy zakotvit. V případě, že je úplatné, jedná se o jednorázovou částku - např. 10 tisíc Kč, kterou oprávněný zaplatí povinnému a za to může právo věcného břemene vykonávat. Dále je třeba  věcné břemeno vložit do katastru nemovitostí, jinak není smlouva účinná.

    No, a tou podstatnou podmínkou je, aby ten soused se zatížením svého pozemku věcným břemenem souhlasil. Protože nikoho nemůžete nutit (až na drobné výjimky- viz níže). Zatížení nemovitosti věcným břemenem totiž není ekonomicky výhodné, protože - i když vašemu sousedovi nevadí, že mu budete chodit do zahrady, bude myslet na budoucnost - když totiž bude chtít svůj pozemek prodat, s tímto zapsaným věcným břemenem má jeho pozemek nižší hodnotu - většinou lidé nechtějí, aby se jim někdo coural po zahradě.
Jsou opět výjimky, kdy je zřízeno věcné břemeno i bez souhlasu souseda, např. věcné břemeno může zřídit soud na návrh oprávněného, ale to se určitě nebude týkat případu stromů, ale práva přístupové cesty, když přístup k nemovitosti není možný jinak.

Na závěr je třeba poznamenat,

- že ošetření sousedských vztahů věcným břemenem není obvyklé a v praxi se s ním asi moc nesetkáme (není pro vlastníka zatíženého pozemku výhodné - ale kdoví, časy se mění a je to otázka priorit – pro dva sousedy permakulturisty a milovníky přírody bude mít třeba větší hodnotu zdravý, krásný či milovaný strom než tržní cena pozemku).

- a že se připravuje nový občanský zákoník, který je již ve schvalovacím procesu a který má přinést též novou úpravu sousedských vztahů.