"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
|
sekce: Ekozahrada Tajné
desatero
1/ Druhová pestrost
Druhová pestrost se odborně nazývá biodiverzita. Ta začíná už pod povrchem země a je vysvětlena jinde. Rozmanitost rostlin
a živočichů objasníme teď. Monokultury, tedy plochy osázené jedním
druhem plodiny, jsou nejnáchylnější na útoky škůdců (hmyz, hlodavci, větší
býložravci atd.). To proto, že škůdce, stejně jako Praotec Čech, se rozhlédne
kolem sebe a vidí zemi zaslíbenou. Nekonečné množství žrádla a predátoři
(dravci) v nedohlednu. Pokud se nějaký
druh v přírodě přemnoží, pak se také okamžitě objeví a rozmnoží
dravec, který tento druh vrátí do rozumných mezí. To se na poli nebo na
jednotvárně osázené zahradě bohužel nestane, protože tam žádný dravec
předtím nebyl a ani nemá podmínky k přežití a rozmnožování.
Populace dravců se obnovuje mnohem pomaleji než populace škůdců. Proto
lidé nasadí chemii. A když se nakonec nějaký predátor objeví, otráví se
požitím otráveného škůdce.
2/ Nezasahovat víc, než je nutné
Nechat žít a
umřít. To je normální koloběh a je nezbytné nechat mu průběh i na zahradě.
V podstatě nic nikdy neumírá- jen to mění formu. Listí se na jaře vytvoří nové, na podzim odumře a tlením pod stromem zajišťuje
stromu a broučkům živiny a zadržuje vláhu. Přemění se tak znovu na živou
hmotu. Když ho shrabeme a vyvezeme pryč,
koloběh byl narušen a zahrada začíná být závislá na naší péči. Vše
je v přírodě dokonalé. Určitě je OK uříznout větev bránící v chůzi
po cestičce nebo po určitém čase usměrnit přebujelé trvalky, ale žádná
rostlina nepotřebuje být pravidelně sestřihovaná, prořezávaná, okopávaná,
uměle hnojená a kdo ví co ještě. To
vše si jen vymysleli lidé, příroda s tím nemá nic společného. Máte-li
pocit, že něco z toho některá rostlina na vaší zahradě velmi
pravidelně potřebuje, pak jste vysadili špatnou rostlinu na špatné místo.
Určitě existuje jiná, která doroste jen do takové velikosti kterou potřebujete,
snese sucho a poroste bez hnojení. Příroda je dokonalá, proto přežije na
každém místě jen to, co tam patří. Rostliny sázejte podle jejich
skutečných vlastností a nároků, a péči o ně příroda zvládne bez vás. Na vás bude
jen doladit vše tak, aby zahrada byla prakticky využitelná pro vaše potřeby.
3/ Místo pro člověka
Přírodní zahrada je stále zahrada a člověk je
její důležitou součástí.
Proto při vybírání vhodné vegetace myslete i na své nároky. Mnohdy to možná
bude hledisko nejpřednější. Co chcete na zahradě dělat? Co od ní očekáváte?
Klid pro relaxaci či posezení s přáteli, krásu, pozorování přírody,zdroj
přírodních materiálů pro vaše hobby, nebo obživu? Nejlepší je spojit všechno
dohromady. Čím více potravy nám zahrada poskytne, tím méně budeme závislí
na potravě produkované způsobem
jenž ničí životní prostředí a často obsahuje škodlivé látky. Kdyby se
každý nevyužitý nebo špatně využitý kus pozemku na této planetě přeměnil
na skutečně živou zahradu, vyřešilo by se víc problémů, než by někdo mohl očekávat.
Od nemalých finančních úspor v rodinách za potraviny, vodu a elektřinu až
po šetření přírodních zdrojů celosvětově. Zemědělství se svou těžkou
technikou a chemií se velkou měrou podílí na globálním oteplování, zamoření
řek a oceánů, zabírá stále novou půdu na úkor volné přírody a mnoha
živočišných druhů. Navíc mnoho ohrožených či vymírajících druhů zvířat
a rostlin by v těchto zahradách mohlo najít své místo a zachovat se
pro generace budoucí.
4/ Mnohoúčelovost prvků
Každá rostlina a živočich
má nějaké zvláštní a specifické úlohy v ekosystému. Je důležité
alespoň zhruba vědět jaké to jsou, abychom vše po vzoru přírody
zakomponovali na správné místo. Některé vlastnosti,
jako že mají estetickou hodnotu, dávají stín, potravu, úkryt, kyslík,
zajišťují koloběh vody vypařováním z listů atd. jsou samozřejmé.
Ale je mnoho méně známých vlastností, které jsou rovněž velmi důležité.
To je například čerpání živin a minerálů kořeny z větších
hloubek, dávajíce tyto k dispozice ostatní vegetaci či mikrobům. Některé
zase produkují do půdy ve spojení s určitým druhem kořenové bakterie
dusík, čímž pomáhají měnit nehostinnou zem v úrodnou. Jiné zase
vylučováním látek lákají užitečný hmyz, nebo naopak odpuzují ten škodlivý,
nebo velkou produkcí listové hmoty zajišťují mulčování povrchu půdy,
nebo brání svým stylem růstu invazi plevelů. Další brání svým kořenovým
systémem erozi půdy, nebo nadzemní částí tvoří ochranu před větrem,
poskytují obživu nebo útočiště živočichům, jejichž funkce na rostliny
přímo navazují a pro přírodní rovnováhu jsou neméně důležité.
5/ Preferovat trvalky
Dejte přednost trvalkám kdykoliv to je možné. Pěstovat
trvalky nevyžaduje z vaší strany mnoho péče a mohou růst s věkem do
krásy, zatímco letničky na podzim umírají a většina práce kterou vás
jejich hýčkání stálo je ztracena. Celkově i zásah do ekosystému tvořícího
se na vaší zahradě je příliš velký (viz celý článek „Trvalky versus
letničky“)
6/ Nerýt ale mulčovat
Rytím a okopáváním
se půda okysličí. To nadměrně vzruší veškeré půdní mikroorganismy,
které se pustí horečně do práce a rozkládají humus a částečky minerálů
jak o život. Nastává populační exploze. Organismy se přemnoží a
rozkladem humusu tvoří
víc živin, než kolik rostliny mohou využít. Ze začátku tedy máme úrodu
vynikající, ale většina nevyužitých živin se snadno z narušené půdy
odplaví deštěm pryč. Po často opakovaném rytí, orání či kopání je půda
tak vyčerpaná, že úrodnost klesá a půdní život pomalu vymírá. Vyvážený
koloběh je narušen, proto musí přijít zahradník
či zemědělec, půdu zažít hnojit,
obohacovat organickou hmotou, nebo v horším případě průmyslovými
hnojivy. To vše si ušetříme, zároveň se spoustou vody na zalévání a
pletím, když budeme místo rytí jen mulčovat. Přečtěte si samostatnou
kapitolu o "mulčování". Vyjímkou je samozřejmě hloubení děr pro rostliny a
terénní úpravy, kdy není jiné řešení.
7/ "Ne" chemikáliím
Na každou činnost
již existuje ekologická varianta. Čističkami odpadních vod projde velká
část chemických čistících prostředků bez újmy na škodlivosti přímo
do řek a pak do moří.
8/ Šetřit vodou
Chytejte dešťovku ze
střech na zalévání. Recyklovat se dá přes léto i tzv. „šedá voda“
– z koupelny a kuchyně. Mulčování také udrží půdu déle vlhkou
…. (viz samostatné kapitoly).
9/ Recyklovat
Vše v přírodě je uzavřený koloběh, nic nezůstane někde ležet bez
užitku. My lidé jsme ale vymysleli něco jiného. Pracujeme většinu svého
života pro peníze, a ty utratíme za věci, kterými plníme skládky zamořující naší planetu. Vidíme to, ale jediné co chceme, je vydělávat víc
peněz abychom mohli vyhodit víc věcí. Nádherné lesy
a pralesy mizí kvůli nedělním
novinám, které o chvíli později skončí v koši. Proto recyklujte vše,
co současný systém umožňuje. A organický, biologicky rozložitelný odpad,
patří do kompostu nebo do mulče.
Možná je teď načase prozradit největší tajemství vesmíru : "Smyslem života je... 10/ Užívat života! Zastavte se v každodenním shonu na chvíli v přírodě nebo ve své zahrádce, zeptejte se rostlinek a živočichů jestli je všechno OK, načerpejte energii, vnímejte krásu a usmívejte se! Jinak nic z toho co děláte nemá smysl.
autor článků: Jaroslav Svoboda, 2003
Ostatní články v sekci Ekozahrada:
|
|
|
