"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
|
sekce: Ekozahrada Trvalky Proč preferovat trvalky?
Základní
pojmy:
Nejprve si ujasníme, že trvalka je
rostlina, která na tom samém místě roste po mnoho let. Naopak letnička
neboli jednoletka musí být na jaře vysazena, většinou jako předpěstovaná
sazenice nebo jako semínko, během jedné sezóny dělá co umí a na podzim nenávratně
umírá. Některé rostliny mohou v teplejších
krajích růst jako trvalky, ale u nás zimu nepřežijí – proto je počítáme
mezi letničky. Dále existují dvouletky, které
během jedné sezóny vyrostou, v druhé vykvetou a pak odumřou (např.
divizna). Některé rostliny sice
odumřou, ale vysemení se celkem efektivně, takže mohou působit dojmem
trvalek a lze je někdy i mezi trvalky zakomponovat.
V přírodě naprostá většina
rostlin jsou trvalky a naše
ekozahrady se snaží napodobit tuto přírodní rovnováhu. Trvalka, poté co
jí zasadíte na vhodné stanoviště, se rozrůstá sama do krásy každým
rokem a spolu s ostatními trvalkami je časem schopna vytvořit vzájemně
propojený ekosystém a případně vytlačit to, čemu říkáme plevel. To se
nikdy nepodaří v případě jednoletek, protože každé jaro a podzim
musí přijít člověk a povrch půdy rozrýpat. To dá šanci i všem ostatním
rostlinám, které tam nechcete. Povrch půdy zůstane přes zimu holý, nastává
eroze a ztrátě živin a vlhkosti nic nebrání. A co hlavně –je to hrozná
a celkem frustrující práce začínat stále od začátku.
Mluvím tady jak o okrasné zahradě, kde je přechod na trvalky snadný,
tak i o té zeleninové. Ta už vyžaduje větší posun v lidském
myšlení, protože téměř všechna běžně pěstovaná zelenina jsou letničky.
Stejně tak obilniny a další polní plodiny obsahují všechny výše zmíněné
problémy pěstování letniček. V případě některých plodin nelze dělat
o moc víc než zlepšit péči o pole samotné (viz kapitola o půdě), ale u
jiných lze náhradu trvalkami provést efektivně. Až mě zaskočilo, kolik
trvalkových zelenin existuje a jak dobře jsou v naší společnosti
utajované. Například v internetové databázi anglického spolku PFAF
(Plants For A Future)
zjistíte ohromné množství jedlých trvalek, které výborně rostou v našich
podmínkách a nahradí letničky bez problémů. Samozřejmě nezavrhneme pěstování
naší současné jednoleté zeleniny ani jiných užitečných
letniček. Byla by škoda nemít je, protože
pestrost stravy je velice důležitá a stále bude
tvořit velkou část jídelníčku, ale i na její pěstování
existují efektnější
metody. Kombinace obou se jeví jako ideální.
Mnoho lidí vystrnadilo jednoletou zeleninu ze svých zahrádek hlavně proto,
že je s ní moc práce a supermarketů přibývá. Doporučuji tedy vysázet
trvalkové druhy zeleniny do okrasné zahrady a pro
jednoletou udělat malé sympatické a snadno udržovatelné
záhony. Vzhled celé kompozice
bude ještě zajímavější a vždycky bude čerstvá příloha k jídlům
a do salátu. Vlastně celá zahrada se dá zkombinovat jako jedlá, použijeme-li
chytře bylinky, koření, trvalé zeleniny, ovocné keříky, liány a stromky
atd. A to ještě možná nevíte, že lze založit jedlý
les, jedlý trávník,
jedlé
jezírko a jedlou bažinu. Sortiment rostlin pro
jedlé účely je překvapivě skoro nekonečný a velmi nedoceněný,
proto se pokusím o podrobnější návod v dalších kapitolách.
Dokonce doporučuji dozvědět se trochu víc o plevelu, protože ten někdy obsahuje víc
vitamínů a minerálních látek než ostatní pracně pěstovaná zelenina. Je to jen záležitost
změny
pohledu na věc.
Na závěr malý příklad
- Máme
dva záhony-první jednoletý, druhý trvalkový. Jdete na první, uříznete hlávku
salátu a zelí a šmitec, je tam volné místo pro plevel, sluníčko vysušuje
povrch země, místo po salátu je nehezké, už nedává užitek ale naopak ztrácí
živiny. K vysazení další plodiny je potřeba čas, práce, voda a možná
hnojení.
- Jdete
na druhý záhonek a z několik let rostoucích rostlin s jedlými
listy otrháte množství dostatečné na salát. Tuto ztrátu listů dospělá
trvalka snadno nahradí, zatímco plní ostatní funkce: stíní půdu, delšími
kořeny než mají letničky tahá vodu a živiny z větších hloubek
(zavlažování a hnojení je proto méně důležité), nemusíte nic rýt ani
sázet pořád dokola, odumřelé části trvalek se samy mění po rozkladu v živiny
a záhon může vypadat pěkně bez přestávky. Pokud se trvalky rozrostou a
není mezi nimi volné místo, nebo pokud toto místo dobře namulčujete, tak
kompletně odpadá boj s plevelem. Který
záhon chcete?
Některé
nenáročné jednoleté a dvouleté rostliny, které
ovšem stojí zato pěstovat:
... a jiné, dle vašeho přání. autor článku: Jaroslav Svoboda, 2004
Ostatní články v sekci Ekozahrada:
|
|
|
