Na šroťacích, tedy ve výkupnách kovů, se vyhozené plechové nebo litinové vany vyskytují velmi často. Vypadají smutně a přemýšlejí, jestli se dostanou do vanového pekla, nebo vanového ráje. Vzpomínají na všechnu tu pěnu, nahaté lidi, bublinky, horkou vodu, řvoucí děti, vánoční kapry před popravou, a romantické večery při svíčkách. Málokterou vanu však napadne, jaké úmysly by s ní mohl mít šílený permakulturista nenápadně se plížící kolem. Já si myslím, že žáby, čolci, vodní rostliny a žíznivá zvířátka jsou pro každou vyřazenou vanu jednoznačně nebem, nebo alespoň důstojným dožitím.

      Pojďme se na tuto problematiku a možné role pro staré vany podívat podrobněji.
Krajina potřebuje vodu. Lidé již po stovky a tisíce let likvidují mokřady, bažiny, tůně, potůčky a jiné přirozené vodní prvky. Extrémní rychlost tato hromadná meliorace krajiny nabrala v posledním půlstoletí, kdy se z malých políček, úvozů, romantických míst, zákoutí a sadů (tedy pestré krajiny) stala pod koly komunistických i kapitalistických traktorů a buldozerů jednotvárná, pouze mírně zvlněná rovina. Snadno si představíme žábu, jak si v dřívější pestré krajině najde tůňku, bezpečnou kaluž nebo vlhčí prohlubeň s trochou vody u kořenů statného stromu, kde může na jaře naklást svá rosolovitá vajíčka, vykoupat se po dlouhé zimě a pak si zalézt někam do kyprého humusu pod listím v lese. Ale dneska?

---

    Chudák žába přeskáče jedno stohektarové pole plné klíčícího monokulturního obilí, stehýnka se jí klepou vyčerpáním, díky silné intuici a pátnacti strážným andělům zvládne i dálnici, mine Lidl nalevo a Kaufland napravo, najde vedle nich příkop s trochou vody... ale bohužel tam z myčky aut u nedaleké benzínky nebo nějakého kanálu odtéká saponát střídavě s olejovými skvrnami... tak jde dál. V dálce vidí domy a zahrady... Z posledních sil překoná kruháč a výpadovku na Prahu, proleze plotem, potom pod tůjemi - a je na hladce střiženém trávníku. Velká modrá nádrž v dohledu páchne chlórem. Žába již omdlévá, studený pot na čele ji ještě více vysušuje, začíná mít halucinace, umírá frustrací a vyčerpáním... V tom slyší nádherné kvákání, odněkud z druhé strany, za dalším plotem. Zní to jako žabí inzerce na "společně strávené chvíle v báječně zařasené vaně". Sice si myslí, že je to jen přelud, ale rozhodne se raději zemřít v honbě za iluzí, než na odporné zahradě, kde ani není pořádná bahnitá kaluž. Ale není to iluze, je to.... VANA! Skutečná vana, s žabím princem na bílém okraji. Happy end! A pářili se a měli spolu spoustu slizovitých vajíček, a jestli nikdo nevytáhl špunt, tak v té zázračné ekozahradě žijí dodnes. Jejich potomci tuto legendu šíří do všech vlhkých koutů světa a najít zakopanou vanu se od té doby považuje v žabí říši za duchovní cestu k osvícení.

---

---

   
    Vana jako malý rybníček
    Stará vana napuštěná vodou může poskytnou mnoha živým bytostem celý nový vesmír ke spokojenému životu. Mnoho z těchto bytostí možná ani nepotkáte, nebo neuvidíte, ale budou tam. Jsou malí, chodí nebo létají v noci, nebo jsou to tvorečkové plaší. Můžete vytvořit ekologicky bohaté zákoutí v místě, které bylo předtím nudné a nevyužité. Vejde se i na tu nejmenší zahradu, dokonce i na terasu nebo velký balkon (pokud má dostatečnou nosnost). Při osázení pestrými vodními rostlinami získáte nádherný záhon, téměř bezúdržbový. Můžete v tom pěstovat i jedlé vodní rostliny. Je to takové malé dobrodružství s velkým efektem, které nestojí moc peněz, možná žádné, nic neriskujete a hodně můžete získat. I když na naší farmě vytvářím i jiné vodní plochy, přesto do odlehlejších hektarů se sady rozmisťuji vany s vodou a divočinkou kolem nich, aby i tam měli k vodnímu zdroji živočichové blízko. Dávám je do polostínu, nejlépe i pod mírný svah aby se plnily  dešťovou vodu stékající dolů, naplním je poprvé z nádrže kterou přivezu na vozejku za autem, dám do nich pár vodních rostlin, a nestarám se o ně celé roky. Občas někde, na tomto našem bývalém poli, které pozvolna zarůstá jedlým lesem, potkáme v trávě spokojenou žábu s úsměvem od oka k oku, a víme, že vany fungují. A o tom to právě je.

---

---

   
    Živočichové
    Žábu jsem použil jen jako populární a nejviditelnější příklad, ale pravdou je, že vodu potřebují všichni živí tvorové. Díky vodnímu prvku v zahradě, který je určen k tomuto účelu, může zahrada hostit velké množství druhů hmyzu i ptáků, kteří by zde bez alespoň malé vodní hladiny přebývat nemohli. Čím více rozmanitosti životních forem, tím stabilnější je ekosystém a tím méně máme práci se "škůdci". Zažil jsem případ, kdy se brzy po instalaci vany v ekozahradě usídlila například nádherná vážka. Zajímavé je, že i naši psi raději chodí pít živou vodu ze zakopaných van s vodními rostlinami, než čistou vodu kterou jim dáváme do misek. Nemusíte se moc bát komárů, protože vodní ekosystém s rostlinami ožije mnoha druhy vodních potvůrek a brouků, které se živí komářími larvami. Komáři se více množí tam, kde ve vodě tento život není. V začátcích se to stává i v nově založené vaně. Tip: přineste si z rybníku spolu s nějakou vodní rostlinkou (nechráněnou) i trochu rybničního bahna. Naočkujete si do vany větší pestrost živočichů, třeba i vodní šneky. Rybky se hodí spíše do větších vodních nádrží než je vana, mohlo by to pro ně být trápení a v zimě by asi zamrzly v ledu. Možná jen nějaké menší na letní pobyt, a pak je na podzim odlovit do většího jezírka nebo velkého akvária či sudu ve studené chodbě, pokud jsou to naše studenovodní ryby. Některé odolné akvarijní rybky jako okrasní karásci, závojnatky, paví očka, mečovky, sumečci rodu Coridoras a některé cichlidy z chladnějších pásem mohou ocenit letní pobyt venku, tak od května nebo června do konce srpna, dle počasí. Musíte ale hlídat teplotu vody aby neprochladly, krásně se pak vykrmí komářími larvami a přímé slunce jim dělá dobře. Včas je musíte odlovit zpět do akvária, což v zarostlé vaně nemusí být lehké. Je to zábava spíše pro děti s akvaristickými sklony (byl jsem takové dítě).

---

---

    Vodní rostliny
    Do vany můžete vysadit jakékoliv vodní a bahenní rostliny, kterým stačí tato hloubka vody. Pro lekníny by to asi bylo málo, ale většina ostatních se kvalifikuje. Některé jen tak plavou pod vodou, pro ty netřeba žádný substrát nebo ukotvení, ale neudělají žádný efekt výše nad hladinou. Jiné musí kořeny v něčem držet a vyrůstají i nad hladinu. Těm můžete do vany dát nějaký květináč nebo jinou nádobu, vyplněnou štěrkem, pískem či kamínky. Tím je přiblížíte i více k hladině, mnohé by v hloubce u dna nerostly. Též nemusíte kamínky zaplnit celou vanu a zbyde víc objemu pro vodu. Ale klidně můžete spodní třetinu vany zavézt štěrkem a sázet do toho to, co má rádo hloubku kolem 30cm. Často sázím do nádob ve vanách i puškvorec (je léčivý), orobinec - to jsou ty známé doutníky u rybníků (má jedlé části), nebo nádherné bahenní kosatce. Z kvetoucích druhů ještě hodně doporučuji rostlinu jménem kyprej vrbice s krásnými fialovými květy. Z jedlých můžete pěstovat  i vodní kaštany - jednoletou kotvici plovoucí. Ale pozor, když dáte hodně rostlin, a hodně velkých, jako je třeba orobinec (časem se dost zvětší a rozrostou), tak vám v létě z vany rychle vysají většinu vody. Buďto musíte doplňovat, nebo ubrat vegetaci na udržitelnou hranici. Také ve stínu rostliny porostou méně bujně. Je to o tom vytvořit ideální ekologickou rovnováhu. Hodně se u toho můžeme o přírodě naučit. Pro děti je to velmi zajímavé. Seznam vodních rostlin najdete v mé knize na str. 299 (doufám, že se tu nenajde nikdo, kdo ji ještě nemá! :-)).

---

    Vlevo kyprej vrbice, má ráda místa na březích nebo v úrovni hladiny, vpravo vodní máta - ta je schopná růst kdekoliv.

---

   
    Získání vany
    Vanu vám mohou ve sběrných surovinách odprodat za cenu váhy jejího železa, případně vyměnit za jiný kovový šrot stejné váhy. Většinou to není problém, van jsem takto získal již hodně, cena plechové smaltované je kolem 200 až 300Kč. Staré litinové jsou mnohem těžší a tím jejich výkupné vyjde na více, i odvoz je náročnější, ale zase mám pocit, že vydrží navěky. Byl jsem až překvapen, jak pěkné vany se tam dají nalézt (když vás vyhodí, běžte jinam, šroťáků je dost). Jedna vana byla úplně jako nová, a nyní nám slouží jako venkovní koupací vana na farmě, žáby dostaly ty horší. Pokud nemají oprýskaný smalt tak vydrží i plechové vany hodně dlouho, protože nemohou prorezavět. Ale i oprýskané tu nějaké to desetiletí mohou sloužit. Plastové a laminátové vany se též dají využít, já je ale nemám rád. Jednak mohou prasknout pnutím ledu, navíc neplánuji tyto vany nikdy vykopávat. Mám pocit, že ty železné se mohou jednou v půdě rozložit, pokud by tam měly trvale zůstat zahrabané, zarostly-li by je okolní keře, zasypalo je listí a půda....

---

    Zakopání do země
    Zakopat vanu je snadné na jaře, když rozmrzne půda. To se snadno kope, je to za chvíli hotové. Podobně je na tom pozdní podzim, všeobecně v obdobích výsadby dřevin. V létě ta samá díra může dát mnohonásobně víc práce, někdy to ani nejde. Díra nemusí být přesná, vana se vyrovná aby její okraj byl vodorvně a zároveň s terénem, zbylé prostory kolem ní se dosypou vykopanou hlínou. Pokud chcete, aby v případě přeplnění vodou voda tekla přes okraj na určitou stranu, nakloňte ji trochu tím směrem. Případné vykopané kameny, nebo zbylá půda se dá využít na pěkné vytvarování terénu kolem, třeba na malý kopeček, a hned se zjara osází trvalkami, bylinkami, prostě čímkoliv chcete, aby tam nestihl růst plevel. Ale ani ten by ničemu nevadil. Bílé okraje nejsou hezké, můžete na ně položit stará prkna, kameny, nebo jen k nim vysadit půdokryvné trvalky a ono to brzy celé zaroste. Vnitřek vany se o sebe postará sám, za pár týdnů už bílý nebude. Nejdůležitější věcí je dát do vany "výlez", neboli cokoliv, po čem z vody mohou případní spadlí živočichové vylézt ven a neutopit se. Výborně funguje kus jakéhokoliv ničím nenapuštěného a nenatřeného prkna, nejlépe dubového (dub dlouho vydrží), nebo se tam dá dát velký plochý kámen (našikmo opřít o okraj), nebo ze dna nahoru vyskládat cihly a podobně. Na tomto díle je krásné, že můžeme být tvořiví jako malé děti, můžeme si zase hrát!

    Špunt
    Aby ve vaně držela voda, musí mít špunt. Původní odpadní trubka a plastový držák špuntu se sifonem jsou obvykle pryč, lepší nápad než shánět nové, je sehnat veliké gumové špunty, jsou to takové kónické špalky z tuhé růžové gumy, používané například v laboratořích, které můžete vrazit přímo do otvoru v plechu, bez jiných plastů kolem. Budete potřebovat dva, jeden dolů a jeden do přepadního otvoru pod okrajem. Změřte si jejich průměr, než koupíte špunty. Tyto špunty jsem sehnal v obchodě pro kutily, nebo přes internet (ale nejsou moc běžné zboží). Můžete si vyrobit i dřevěnou zátku, nebo to vymyslet jakkoliv jinak.

    Plnění vany vodou
    Pokud je zdroj vody v dosahu, můžete vanu dát i na plné slunce a v parném létě občas dopouštět. Pokud nechcete nebo nemůžete dopouštět (můžete být zrovna na dovolené), stačí dát vanu do stínu nebo do polostínu keřů či stromů, nebo před ní na jih nějaký větší keř vysadit. Sice do ní spadá více listí, ale voda se z ní nikdy neodpaří tolik, aby to ohrozilo život v ní, a pak zase sama doprší. Můžete jí dát i do terénních prohlubní, kam sama stéká po povrchu půdy voda při dešti. Jednou za pár let je potřeba nějakým kbelíkem nebo "fankou" na beton z vany listí a sedimenty vybrat. V přírodě jsou ale také kaluže zanesené a bahnité, takže i nevyčištěná vana plní skvěle svůj účel, dokud je v ní nějaká voda. To co z ní vyndáte při čištění je skvělé hnojivo pro okolní rostliny, nebo mikroorganismový startér do kompostu. Mám vanu, kterou jsem přes pět let nečistil, a je stále v perfektní kondici. Rostou v ní bahenní rostliny, které všechen rozložený odpad sežerou - princip jako v koupacím jezírku. Lze do ní svézt i okap ze střechy kůlny, altánu nebo domu, počítejte však s tím, že přebytečná voda musí někam odtékat. Lepší je tedy přivést tam vodu z menší střechy.

---

---

    Další možné využití pro staré vany

• Jiná varianta je využívat vany jako dočištovací jezírka mezi kořenovou čistírnou a hlavním rybníčkem, do kterého jde vyčištěná voda.
• Může to být dobrá napaječka pro domácí zvířata.
• Dá se v ní skladovat dešťová voda pro zálivku.
• Lze v ní vyrábět jíchu = kvasit ve vodě kopřivy, kostival nebo jiné vhodné rostliny a smradlavý výsledek využít po zředění s čistou vodou pro hnojení a léčení rostlin. Funguje to perfektně. Návody na jíchu (zákvas) a její využití najdete běžně na internetu i v knihách.
• Ve vaně na podstavci lze zřídit žížalí farmu - tzv. vermikompost. Z bioodpadu vytvoříte skvělé hnojivo, ze spodního otvoru vany navíc vytéká přebytečná vlhkost - nazývá se "žížalí džus". Též hnojivo, nepít. Návody na tento chov zmiňuje Geoff Lawton ve svých permakulturních filmech, které jsou mimochodem tak dobré, že by je každý ekozahradník měl všechny povinně vidět. Zdarma titulky vám na tomto webu nabízím ke stažení.
• Můžete si udělat vyhřívanou venkovní vanu. V zahraniční permakultuře je to celkem běžný zahradní prvek. V tom případě do ní neaplikujte žáby ani žížaly (i když takový perma-gulášek by nemusel být špatný...). Vana se postaví na nějaké podklady (kameny, betonové sloupky, zakope se a podhrabe,...) a pod ní se udělá ohniště. Naplní se vodou, zapálí oheň, ohřeje voda, uhasí oheň a když je teplota vody i materiálu vany bezpečná a příjemná, koupe se. Je to výborné pro místa, kde ještě nemáte koupelnu, například při zakládání rodových statků. Horká koupel večer pod hvězdami, vedle hořícího ohně v ohništi, nebo v zimě když padají vločky, má nezapomenutelné kouzlo - i když je s tím víc práce než otočit doma kohoutkem. Pro tento účel ale potřebujete kvalitní plechovou vanu, litinová je nevhodná, může prasknout. Musíte vyřešit, aby se nespálil špunt (topí se na druhé straně vany) a je dobré vymyslet odvod kouře z pod vany na jednu stranu, aby to nejen nečoudilo všude, ale aby to i lépe hořelo, táhlo a vytápělo. Vpodstatě se pod vanou uplácá taková pícka, z kamenů a hlíny, lze zakomponovat i nějaký kouřovod. Já zatím experimentuji, neměl jsem moc času to vyladit, můžete napsat své postřehy a návody z praxe.

Text a foto: Jaroslav Svoboda,
článek vytvořen v září 2011