|
"Je
to umění s láskou a pokorou pečovat o Zemi jako o
nádhernou zahradu ... |
|
Háj moudrosti Autor článku: Vlastimil Marek (zde uveřejněno se svolením) Uprostřed průmyslově vyčerpané, kdysi velmi úrodné země kolem Labe, pod jedním ze tří kdysi posvátných kopců Keltů a starých Čechů, kteří si po nich zapalováním vater posílali varovné signály, Bílou hůrou, leží Háj moudrosti.
Tedy spíše stojí, protože jde o
projekt stromové hojnosti. V roce 1993 zasadila dědička dvou hektarů polí,
paní Marie Švestková , několik prvních stromů budoucího Háje
moudrosti. Ona sama se v Přerově nad Labem, který právě v roce 1993
oslavil 1000 let své existence, narodila a prožila tam celé dětství.
Dnes je velmi zklamána způsobem, jakým se tato pro mnohé kdysi tak ctěná
půda zneužívá. Posvátná místa jsou zapomenuta, cestičky mezi poli
rozorány, a dokonce i studánka, kde podle pověsti při cestě z Liblice
odpočíval a z pramene se občerstvoval sv. Vojtěch, je, i podle brožurky
vydané u příležitosti oslav milénia, "ve špatném stavu".
Paní Švestková cvičila jógu, zajímá ji duchovnost, píše krátké básně a stále čte. A právě přísloví "moudrost je strom života pro ty, kteří se jí chopí" ji inspirovalo k rozhodnutí své dva hektary neprodat, ale naopak, zachovat. Třeba tím, že na nich postupně vysází celý háj, který v budoucnu poskytne stín, čerstvý vzduch a místo k posezení a zamyšlení. Takový "háj moudrosti".
V jednom z dnes již třinácti letáčků,
každé jaro zvoucích k účasti na sázení stromů napsala:
Vítám vás na tomto místě s přáním, aby se vám všem otevřely uši,
abyste se naučili naslouchat…aby se vám všem otevřely oči, aby jste se
naučili vidět zázraky, které vás po tisíciletí obklopují a každý rok
se opakují… aby se vám otevřela srdce, abyste se naučili milovat a ctít
naši společnou matku a otce, radostně a ochotně vyhledávali jejich blízkost,
vůli a moudrost. Aby tak mohl mír sedmkrát naplnit vaši mysl a proniknout
celou vaší bytostí.
Vaše Lípa srdčitá (Tilia cordata)
Háj moudrosti je po třinácti
letech už vidět a hlavně, prochází-li člověk poblíž, nebo dokonce
uvnitř hájem, cítit. Nepravidelný obdélník háje v mírném svahu za
potokem, obklopený neustále chemicky hnojenou a unavenou zeminou, začíná
být oázou přirozenosti a nádhery Matky Přírody. Oplývá rozmanitými
stromy, květy, plody, travinami, nabízí velmi pozitivní místa k meditaci,
a když při sázení stromků zaryjete rýčem do hlíny, vyrušíte stovky
žížal: tahle zemina opět kypí životem.
Paní Švestková ale již nemá sílu
na udržování Háje. Hledá proto ekologické nadšence, aktivisty, někoho,
kdo by se o toto území klidu a hojnosti pravidelně staral. Nabízí prostor
těm, kteří si jej budou vážit, třeba k meditacím, odpočinku, posezení.
Původní projekt pokračuje a počítá i s výstavbou dřevěného
obydlí dole u potoka, aby tam bylo možno přestát nenadálý déšť nebo
noc.
Máte nějaký nápad? Sejdeme se někdy, nebo pravidelně, přímo na místě, abychom se pokusili vymyslet moudrý a k přírodě šetrný způsob, jak Háj moudrosti nejen udržet, ale i posílit? Ozvěte se… Vlastimil Marek
|
|
|