Kdo
nám chce nacpat do úst
geneticky mutovaný fujtajbl?


GMO =
Geneticky Manipulované Organismy
Celosvětový
zemědělský trh, především obchod se semeny a
chemikáliemi, je řízen několika gigantickými
nadnárodními korporacemi. Zájmy lidí a lidstva již
dávno ustoupily stranou nejen obchodním, ale už i
genetickým manipulacím. Je dobré to vědět - o důvod
více pěstovat si vlastní potraviny a uchovávat
vlastní semena se zdravými původními geny.

Odkazy:
Přetěte si článek "5 mýtů o GMO" na:
http://www.greenpeace.cz/gmo/info-petmytu.shtml
Nekalé
praktiky firmy Monsanto:
1.díl: http://www.ohz.cz/Klamani/monsanto1.html
2.díl: http://www.ohz.cz/Klamani/monsanto2.html
3.díl: http://www.ohz.cz/Klamani/monsanto3.html
Aktuální
informace o situaci s GMO na našich pultech
naleznete na:
www.greenpeace.cz/gmo/

Tyto níže uvedené zajímavé články jsou převzaté
z Ekolistu 2005
Ačkoli lidé již jedí některé
geneticky upravené potraviny, na jejich nezávadnost byl proveden
jeden jediný pokus na lidech - s negativními výsledky.
Ve studii vědci zjistili, že genově upravená DNA se mění na lidskou
střevní bakterii. Ani tento alarmující výsledek však nebyl
dále zkoumán. GM technologie navíc nezvyšují výnosy, ani
nesnižují používání herbicidů, tak jak jejich výrobci tvrdí.
Naopak, zemědělci stříkají více, někdy dokonce staršími, jedovatějšími
chemikáliemi. V jedné kanadské provincii GMO kontaminace
úplně zničila a znemožnila ekologickou produkci řepky olejky. Stažení z oběhu
GM kukuřice, která se v USA omylem dostala do potravního
řetězce, stálo odhadem 1 miliardu dolarů a nastalo až poté, co
si řada lidí stěžovala na alergické reakce. Během několika
let američtí a kanadští zemědělci přišli o trhy v objemu
1 miliardy dolarů - jejich GMO obilí zákazníci v Evropě a Japonsku
nechtějí. Následující zprávy podtrhují důležitost tématu GMO ve
vztahu k přežití jak ekologického zemědělství, tak i lidstva
jako takového.

Zatímco Austrálie bojuje proti GMO, Evropská Unie GMO povolila
Už několik měsíců trvá v Austrálii vážná krize způsobená
kontaminací geneticky modifikovanou (GM) řepkou. Řepka
se v Austrálii pěstuje na milionech hektarů a má pro zemi
značný hospodářský význam, podstatná část úrody je totiž
určena na vývoz. Genetická kontaminace řepky je už ohlášená
ze 4 států australské federace. Vláda Nového Jižního
Walesu (NJW) se proto rozhodla zakázat jakékoli pěstování
GMO (zatím do března 2008) a přikázala zlikvidovat
milióny sazenic řepky. Podle
vyjádření ministra Iana Macdonalda muselo být zlikvidováno
9 polních odrůdových pokusů s řepkou pro podezření
z genetické kontaminace. Vážné znepokojení nad neschopností
nebo neochotou firem obchodujících s GMO zabránit genetické
kontaminaci vyjádřil i jeho kolega Kim Chance, ministr
zemědělství vlády Západní Austrálie. Australští farmáři žádají,
aby firmy ovládající obchod s GMO byly volány k odpovědnosti
a byly nuceny zemědělcům vyplácet kompenzace za kontaminaci
GMO.
Příčinou genetické kontaminace může být osivo špatně
označené či nedopatřením kontaminované, ale také zkřížené
opylením (tzv. cross pollination) mezi konveční a geneticky
manipulovanou rostlinou řepky. Podle profesora Tima Reevese
z komise pro genovou technologii, která nad pokusy v Novém Jižním Walesu dohlížela,
bylo minimálně na jednom z polí nalezeno až 20 % (!)
rostlin řepky tolerantní ke glyfosátu, což je vlastnost vnášená
do řepky metodami genetické manipulace. Tyto GM plodiny zavedla do
praxe firma Monsanto, aby udržela odbyt svého herbicidu
Roundup, kterému končila patentová ochrana. Farmáři,
kteří si koupí osivo GM plodiny vyvinuté Monsantem jako
odolné vůči herbicidu, zároveň podepisují závazek používat jen
postřik této firmy. Farmáři si také nesmí ponechat semena
z vlastní úrody k použití jako osivo v následujícím roce. Musí
si každý rok koupit nové osivo (a nový herbicid), jinak jim
o armády právníků Monsanta hrozí léta vláčení po soudech
jako se to stalo jejich kanadskému kolegovi Percy
Schmeiserovi. Zatímco Austrálie s obtížemi likviduje zamoření GM řepkou,
Evropská unie mu nedávno otevřela dveře. Evropské
komise od počátku září 2005 povolila dovoz osiva GM řepky
GT73 vyráběné firmou Monsanto. Autorizace byla vydána
na 10 let a údajně obsahuje „soubor doporučených pravidel,
jak má společnost Monsanto jednat, dojde-li k náhodnému
úniku osiva“. Podle mezinárodní ekologické organizace
Přátelé Země, ale Evropská komise nedokázala specifikovat
opatření, která by genetické kontaminaci zabránila
a hrozí, že dojde k opakovaní skandálů s genetickou kontaminací,
ke kterým došlo v Kanadě a Austrálii. Přátelé Země proto
vyzývají vlády jednotlivých členských států EU, aby
podobně jako v Austrálii v rámci svých pravomocí GM
řepku firmy Monsanto zakázaly.

Smutnou vizitkou pro demokracii
v EU je informace Přátel Země, že na setkání ministrů
životního prostředí 13 z 25 členských států hlasovalo proti povolení
GM řepky v EU (ministr Ambrozek se za Česko hlasování zdržel), a přesto
Evropská komise názor ministrů většiny členských států
ignorovala a povolení agrochemické firmě Monsanto vydala.
Toto rozhodnutí vzbuzuje obavy i vzhledem k odhaleným
korupčním skandálům mezi evropskými komisaři v minulosti.
Přitom Monsanto je známo svými nevybíravými metodami prosazování
GMO. Letos byla firma americkými úřady potrestána pokutou ve
výši 1,5 milionu dolarů za systematické uplácení indonéských
úřadů při povolování GMO. Celkem se jednalo o ilegální nebo problematické
platby nejméně pro 140 současných nebo bývalých indonéských
vládních úředníků a členů jejich rodin. Úplatky vykázalo
Monsanto jako „konzultační poplatky“ a dopustilo se tak
podle amerického ministerstva spravedlnosti porušení amerických
zákonů (Forreign Corrupt Practice Act). Někteří akcionáři Monsanta jsou situací
ve firmě natolik znepokojeni, že žádají o změny pravidel
pro top management firmy. Monsanto čelí v Indonésii silnému
odporu farmářů proti plánům na zavedení pěstování
GM bavlníku a firma se pokusila tyto problémy „vyřešit“ úplatkem významnému
úředníkovi indonéského ministerstva životního prostředí,
aby při rozhodování o GM bavlníku ignoroval výsledky jedné z nepohodlných
studií. V roce 2002 tehdejší hlavní manažer Monsanta přikázal
indonéské konzultační firmě vyplatit úplatek ve výši
50.000 dolarů. Následně během vyšetřování korupce
Monsanto připustilo, že nešlo o ojedinělý případ a že v letech
1997 až 2002 zaplatilo okolo 700 tisíc dolarů mnoha dalším
úředníkům. Vedení Monsanta přiznalo za „nežádoucí činnost“
plnou odpovědnost a souhlasilo s provedením tříleté hloubkové kontroly
svých obchodních praktik americkými úřady.
Zdroj: Ekolist (Linda Nová, Příroda), 3.11.2005
Petice za zóny bez GMO v Evropě
Odpor proti GMO plodinám v Evropě roste. Počet regionů
a oblastí, které se prohlašují za „GM Free zóny“, nebo se veřejně
přihlašují k omezení pěstování GM plodin, dosáhl jen
v Evropě 164. Více než 4 500 místních a regionálních samospráv
v Evropě také volají po omezení komerčního pěstování.
V každé evropské zemi existuje takováto iniciativa
a jejich kompletní přehled je možno najít na http://www.gmofree-europe.org/index.htm
.

Švýcaři podpořili moratorium
na GMO
Obyvatelé Švýcarska se v referendu, konaném 27. listopadu 05,
rozhodli prodloužit moratorium na komerční pěstování
GMO plodin na dalších pět let. Výsledky švýcarského referenda
v podstatě vyjadřují náladu evropských spotřebitelů, kteří si
GMO potraviny rozhodně nepřejí. www.gentechfrei.ch
EK povolila Dánsku kompenzovat ztráty kvůli GMO
Evropská komise minulý týden povolila Dánsku zaplacení
kompenzací v případech, kdy zemědělci s konvenčními či
ekologickými plodinami utrpěli ekonomické ztráty kvůli geneticky
modifikovanému materiálu, nalezenému v jejich plodinách.
Je to první případ, kdy Komise povolila takovou pomoc
od státu. Kompenzace budou uděleny pouze těm, kteří prokážou přítomnost
více než 0,9 % GMO v úrodě a je omezena cenovým rozdílem mezi tržní cenou
plodiny, která by byla označena jako obsahující GMO, a plodiny,
která toto označení mít nemusí. Kompenzace jsou financovány z povinných příspěvků
od zemědělců, kteří pěstují geneticky modifikované
plodiny. Příměs GM materiálu v konvenčních plodinách může zapříčinit
ekonomické ztráty v případě, že jeho produkty musí být
označeny jako obsahující GMO a kvůli tomu musí jít dolů
s cenou. To se týká zvláště ekozemědělců. V současné době
neexistuje v EU žádné pojištění proti podobnému riziku.
Dánské kompenzační schéma ustavuje kompenzační fond,
plně financovaný producenty GM plodin s roční parafiskální
daní (daň, jež nejde přímo do rozpočtu, ale do parafiskálních
fondů, jako např. v ČR Fond národního majetku či konsolidační
agentura) ve výši 100 dánských korun na hektar půdy
osázené těmito plodinami. Systém je spravován dánskými
úřady. Jakmile to bude možné, bude kompenzační fond nahrazen
soukromým pojištěním. Doba trvání kompenzačního
systému je omezena na pět let. Platba kompenzací neosvobozuje
zemědělce pěstující GM plodiny od jakékoli kriminální
či občanskoprávní odpovědnosti. Dánské úřady budou
v každém případě podnikat kroky k tomu, aby kompenzaci
získalo od zemědělce, z jehož pole se geneticky upravený
materiál rozšířil. Komise se domnívá, že dánská
pomoc přispívá k úspěšné koexistenci geneticky upravených
plodin s konvenčními i ekologicky pěstovanými plodinami.
Ukazuje se, že tato finanční pomoc zlepšuje strukturu
zemědělské produkce způsobem, který je v souladu s politikou
EU směřující ke koexistenci obou způsobů pěstování.
Proto zmíněnou výpomoc odsouhlasila.
Ekolist, 5.12.05


[ Ekozahrada nebo rodový statek ] [ Vtipná obnova venkova ] [ Zahrádkářův splněný sen ] [ Přírodní hospodaření ] [ Volba je jen naše ] [ Ekologův statek ] [ Za jeden provaz ] [ Víc stromů ] [ Statky pro děti ] [ Od myšlenky k činům ] [ Vyprázdněná Lhota ] [ Plot pro radost ] [ Sepp Holzer ] [ Brloh nebo zemljanku? ] [ Peníze budou ] [ Zlatá střední cesta ] [ Cesta z města ] [ Předchůdci rodových statků ] [ Odvážným štěstí přeje ] [ Info o GMO ] [ Háj moudrosti ]