"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
|
sekce: Ekozahrada Zónový systém v zahradě Permakulturní design je navrhován vždy podle konkrétního místa a okolností a nikdy není stejný. Některé zásady se ale dají aplikovat ve většině případů. Jednou z nich je systém rozdělení zahrady na zóny. Díky nim nemusíte chodit zbytečně daleko pro věci každodenní potřeby a nic důležitého nezůstane opomenuto.
Plánování
zahrady podle zón 0-5
Zóna 0 je dům. Zimní zahrada, popnuté
zdi, zelená střecha, nebo jen bylinkové květináče na terase se mohou
postarat o propojení domu se zahradou a okolím. Existují návody a triky, jak
i na malém balkónu vypěstovat organicky spoustu ovoce a zeleniny. Zóna 1 je nejbližší okolí domu. Do této zóny musí přijít to, co používáme nejčastěji a co vyžaduje nejvíce péče. Máte-li rádi čerstvé bylinky a koření, pak je umístěte do zóny 1. Jeden ze zakladatelů permakultury Bill Mollison navrhuje malý kontrolní test. „Když ráno vstanete a venku je rosa, navlékněte si župan, vaše roztřepané bačkory, a běžte si natrhat pažitku na vaši ranní omeletu. Když se vrátíte a bačkory budou úplně promočené, pažitka roste příliš daleko“. Billův důvod pro toto tvrzení je jasný. Zasadíte-li si tyto potřebné rostliny na druhou stranu zahrady, vsadím se s vámi (po vlastní zkušenosti), že po několika prvních pokusech budete z lenosti raději snídat omeletu bez pažitky.
Zóny samozřejmě nejsou přesné kruhy či linie kolem domu, ale prolínají
se dle potřeby, oslunění, půdy, původní vegetace a mnoha dalších faktorů.
Záleží zde i na typu osobnosti uživatele zahrady, na preferencích ostatních
členů rodiny. Vyznačení zón na plánu projektu zahrady je vždy jen orientační,
ale užitečné. Nepřemýšlíme o nich jako o striktně děleném místě
podle výšky či druhové příslušnosti vegetace. Jde nám hlavně o co
nejlepší rozdělení toku energie po zahradě. Představte si třeba, že naše
energie je nejsilnější v domě a směrem od domu slábne. Strom, který
roste skvěle bez naší pomoci a údržby může být více vzdálen od domu než
křehká rostlinka, která bez naší péče zahyne a kterou často používáme
v kuchyni. Zónami tvoříme dynamický vztah mezi námi a zahradou. Je to
velmi prosté, a přesto tak často opomíjené. Vysadíme-li planou růži kvůli
její vůni, pak ne někam z dohledu, ale blízko okna našeho pokoje, aby přirozeně
provoněla celý byt a abychom se mohli kochat jejími květy co nejčastěji.
Zóna 2 by neměla vyžadovat takovou péči jako první zóna. Ideální místo pro dobře zkombinované menší a středně velké ovocné stromy, keře, méně náročnou a méně často sklízenou zeleninu pěstovanou ve větším množství (brambory, fazole, cukety, dýně atd.), trvalky, květiny… Své místo zde může najít skleník (pokud není přilepen přímo na dům v zóně 0 a 1) , jezírko, atd.
Zóna 3
v menších
zahradách už na ní zpravidla nezbude místo. Zde se nacházejí velké, nestříhané
ovocné stromy a vysoké keře, rostliny které se sklízejí jen jednou či
dvakrát ročně, ořechy, kaštany, bambus, sbíráme zde palivové dřevo,
provádíme komerční pěstování rostlin, mohou zde být větší zvířata,
…
Zóna 4 je jen pro největší pozemky, polodivoké málo
udržované místo. Např. les pro pěstování stromů na dřevo, plodiny i
byliny rostoucí divoce, může se též jednat o pastviny. Zóna 5 - zcela překvapivě, alespoň malá zóna 5 by neměla chybět ani na tom nejmenším pozemku. Je to divočina, na které člověk nikdy nezasahuje. Ať je to jen malinký roh zahrádky s houštinou, nebo kilometry čtvereční volné přírody, člověk je zde jen návštěvníkem, ne správcem. Předchozí čtyři zóny navrhujeme, ale do páté se chodíme učit. V páté zóně můžeme relaxovat, meditovat a pozorovat, nesázíme sem žádné šlechtěné ani cizokrajné rostliny. Pokud je náš pozemek zcela holý a nic původního neobsahuje, vytvoření této zóny (i sebemenší) lze napomoci v nejvzdálenějším rohu. Vysadíme tam nějaký hustý keř či menší strom, jaký normálně roste v naší přírodě, nejlépe plodící bobule pro ptáky, nakupíme hromadu větví ve které může najít ukryt ježčí rodinka, můžeme zde umístit třeba starou kládu, pařez, nebo neošetřený kus dřeva s vyvrtanými otvory různých velikostí - jako útočiště pro mnoho druhů hmyzu. Tyto věci, spolu s ptačími budkami, krmítky a napajedly mohou být v kterékoliv zóně, když se najde vhodné místo nerušené příliš chodem domácnosti. Nejsme přeci na této planetě sami, a živí tvorové nám na oplátkou pomohou s udržením ideální biologické rovnováhy na zahradě.
Jak vybrat místo pro určitý zahradní prvek ? Všechny prvky musí být v užitečném vztahu jeden k druhému a k nám. To záleží na dvou hlavních bodech: 1) jak
často my potřebujeme tuto rostlinu, zvíře, či místo navštívit autor článku: Jaroslav Svoboda, 2003
Ostatní články v sekci Ekozahrada:
|
|
|
